Kdo chce zlato, ten musí makat! Myslím, že taková věc platí v životě snad pro každou věc. Sport nevyjímaje. Samozřejmě existují i výjimky a také se skoro vždy dokáže objevit někdo, kdo se vám vaše snažení bude snažit narušovat. Třeba takový Mario to má celkem těžké. Stále dře, aby ochránil princeznu Peach před chtivými pařáty Bowsera, který si nedá pokoj ani když jde o sport. Co o sport, přímo o letní olympijské hry, které se příští rok konají v Tokiu. Tentokrát se Bowser rozhodl zbavit přímo Maria rovnou i se Sonicem a zavolal si na pomoc slavného doktora Robotnika běžně známého jako doktora Eggmana. Tahle dvojka „super padouchů” si na Maria a Sonica připravila past v podobě přístroje vypadajícího jako retro konzole s označením Tokyo 64, která má zmíněnou dvojici reků vcucnout a uvěznit kdesi ve světě jedniček a nul. Jenže Bowser stejně jako doktor Eggman jsou prostě jelita a celý svůj plán si pokazí tím, že se nechají vcucnout spolu s nimi. Takže naše partička ve hře je uvězněná… ve hře. Ještě, že máme Lugiho a další kamarády, kteří mohou pomoci. Teď si asi říkáte, co se to děje, co to proboha budu hrát? Olympijské hry, kybernetizace, padoušské intriky? Takové věci toto sportovní klání ještě nezažilo a bude jistě zajímavé. Hráče čeká hledání pomoci na záchranu Maria a spol., během kterého si pořádně protáhne svaly, ale také objevování Tokia, které je plné drobných otázek a zajímavostí o olympijských hrách a Tokiu obecně. Je vidět, že si Japonci na sebepropagaci dali záležet. Navíc jednotlivá prostředí jsou od sebe odlišené nejen složením postav, ale také vizuálním stylem. Ve chvíli, kdy bude hráč sledovat konání postav uvězněných v retro konzoli, prostředí bude vypadat jako z éry her konzole NES. Rozhodně se dá říct, že tyto olympijské hry budou dost netradiční, ale o to víc zajímavější.

Samozřejmě pokud by na vás tato příběhová kampaň byla trochu moc, můžete zkrátka jen sportovat. Vždyť o to přece jde ze všeho nejvíc.  Kromě příběhové kampaně hra obsahuje standardní režim, ve kterém volíte mezi jednadvaceti sporty v rámci olympiády v roce 2020 nebo jedenácti v rámci roku 1964, který je také kompletně vyveden v retro kabátku. Zapomenout nesmím ani na tři Dream disciplíny, které jsou fantaskními variacemi na skateboarding, karate, střelbu. Kdy v první zmíněné disciplíně osedláte hoverboard a projedete se na futuristické dráze, která připomíná cesty po kterých se prohání šílenou rychlostí Sonic. Asi tak si Japonci představují olympijské hry v roce 2346. Stejně jako ve skutečných olympijských hrách se i v těchto herních objeví čtyři nové disciplíny – sportovní lezení, skateboarding, surfing a karate. Já už teď mohu říct, že z nových sportů jsem si nejvíce oblíbil karate.

Zdali bude hráč trhat olympijské rekordy sám nebo vyzve na souboj o cenné kovy své přátele, nechám jen na něm. A kdyby se náhodou nikdo neobjevil, stále tu je starý dobrý online režim s možností volného hraní nebo hraní se zápisem skóre do celosvětového žebříčku. Oproti předchozímu dílu tu máme tedy víc sportů, ale také se vrátilo zpět pohybové ovládání. Před každou disciplínou je možné zvolit, zdali bude hráč ovládat svou postavičku pouze pomocí tlačítek Joy-Con ovladače nebo zvolí pohybový způsob. Drobnou změnou jsou i vlastnosti postav, které jsou nyní omezeny pouze na jeden určitý benefit v rámci zvolené disciplíny.

To jsou nové olympijské hry v kostce. Do vydání zbývá necelý měsíc, který využiji k pilnému tréninku a později vám povím o hře více, především to, jak se (ne)povedla. Nebo také jak to vypadá s uvězněním Maria a Sonica v retro systému Tokyo 64.