Nintendo Switch byla jedna z největších událostí letošního roku. Po ne příliš velkém úspěchu Wii U se někteří obávali, zda může tato nová „divná“ a nevýkonná konzole uspět. Zatím se mu ale daří. Po cca půl roce se prodalo zhruba 4,7 miliónů jednotek a zájem se drží. Navíc se očekává velký nárůst poptávky související s Vánoci a vydáním Super Mario Odyssey. Ke svému Switchi jsem se nedostal hned po vydání, nějaký ten pátek jsem si počkat musel. Pro mě byl ihned jasná volba a pro ostatní, kteří nad ním uvažují, nebo naopak kroutí hlavou přináším 10+ důvodů, proč mám rád svůj Switch.

1. Je přenosný

Jako člověk, který se pohybuje mezi dvěma městy často řeším, ve kterém z nich budu mít jaké věci. Něco jde vozit pokaždé s sebou (třeba notebook), něco ale tak snadno ne a vlastnit jednu věc víckrát není vždy finančně možné. Switch mi umožnil mít jednu konzoli, kterou můžu vozit s sebou. Do batohu k notebooku se bez problémů vejde, a i když mám dock jen na jednom místě, v zábavě na tom druhém mě jeho absence nijak neomezuje. Hodina ve vlaku se Switchem může také utéct jako nic, o tom, že jste kvůli přesunu vlastně ani nemuseli přestat hrát se také počítá. Druhý dock pak nestojí zdaleka tolik jako druhá konzole, takže můžete mít jeden doma, druhý na chatě a hrát si jak se vám zlíbí.

2. Je nabitý technologiemi

Jako sběratel starých konzolí a her (zejména 6. generace, abychom byli konkrétní) se zajímám i o hardware, co se skrývá pod kapotou. Mou nejoblíbenější konzolí již zmíněné generace je první Xbox (pardon, Nintenďáci 😉 ), kvůli tomu že se jednalo o nejpokročilejší konzoli svojí doby. Nejen že byl nejvýkonnější, ale přinesl nové technologie, které se nám dnes zdají samozřejmostí. O revoluci v online hraní ani nemluvě. I Switch přináší spoustu nových možností a jen doufám, že se jich vývojáři chopí. Máme dotykovou obrazovku, pokročilé akcelerometry a gyroskopy, infra senzor, nebo HD Rumble. Ten mě přivádí k dalšímu bodu.

3. HD Rumble

Při představení Switche v lednu mě tato funkce ovladačů nezaujala zas až tak moc. Zdálo se, že bude funkční jen pro sadu párty miniher 1-2-Switch, jinak bude k ničemu. Po nějaké době hraní, se ale HD Rumble stal jednou z mých oblíbených vlastností nové Nintendo konzole a hrám, které ho umí využít, dávám plusové body. Ano, není tak dokonalý, jak se chlubili, je ale o poznání lepší, než kdy dříve vibrace byly. Vůbec tu nejde jen o to poznat počet kuliček. Jde o to být ještě víc součástí hry. Pokud v Zeldě cítíte každý pohyb v cutscéně, nebo pokud v Mario+Rabbids můžete se zavřenýma očima poznat, kdy Mario vyskočí z trubky, dává to hrám nový rozměr, a ještě víc vás vtáhne do děje.

4. Hry

Lidi, kteří kritizovali nedostatek her, může tento bod překvapit, ale Switch jsem si opravdu pořizoval kvůli hrám. Dlouhou dobu jsem byl zarytý PC hráč, a ačkoliv PC stále považuji za master race, Switch ho skvěle doplňuje. Nejen pro svoji mobilitu, ale i kvůli svým možnostem. To, co si zahrajete na konzolích od konkurence si na počítači zahrajete stejně, nebo lépe, obzvlášť pokud máte i gamepad. To, co si ale zahrajete na Switchi si jinde moc nezahrajete. Nintendo už hry dělá nějaký ten pátek a má v rukou své velmi silné série. Jejich pokračování nejsou o nic slabší nebo míň vypiplané než starší díly. Třeba tak oslavovaná The Legend of Zelda: Breath of the Wild je naprosto úžasná hra, která nikde jinde nemá obdoby. V říjnu má zase vyjít úžasně vypadající Super Mario Odyssey. Už dříve jsme se také dočkali tradičního Mario Kartu 8 Deluxe nebo rebornu bojových her ARMS. Na Switch pak kromě first party titulů přišla a přijde řada exkluzivních titulů. Zmínil bych třeba japonské RPG Xenoblade Chronicles 2 nebo strategickou hru Mario + Rabbids: Kingdom Battle, která na letošním Gamescomu porazila i legendu žánru Age of Empires.

5. Pohybové ovládání

To, díky čemu si podobně jako na Switchi nikde jinde nezahrajete, má na svědomí mimo jiné i pohybové ovládání. Wii byla vůbec první konzole, která ho v takovéto formě přinesla a od té doby se dočkalo značných vylepšení. Reaguje velmi rychle a přesně, což otevírá nové možnosti hraní. Třeba boxovačka ARMS pohybových senzorů využívá do úplného maxima. Nevím jak u vás, mě se daří vítězit častěji právě při pohybovém ovládání. Her, které tyto možnosti využívá stále přibývá, ať už se u nich jedná o hlavní způsob ovládání, jako třeba Just Dance, nebo jen o způsob, jakým se dá mířit jako je tomu u Splatoon 2.

6. Joy-Con ovladače

Nové ovladače s možná trochu zvláštním jménem „Joy–Con“ si před vydáním vysloužily spoustu kritiky a „chytrých poznámek“. Mně ale tento nápad přijde naprosto úžasný. Za prvé umožňují z konzole udělat handheld nebo jen jakýsi tablet, podle toho, zda je připojíte. Také u některých her umožňují multiplayer. Představte si, že hrát můžete ve dvou, aniž byste s sebou tahali další ovladač – prostě si každý vezme půlku a je to. Nápad zasunout je do gripu a přeměnit je tak na běžný ovladač se mi také moc líbí. Joy-Con Grip je navíc na hraní až překvapivě pohodlný, a ačkoliv na Pro Controller přeci jen nemá, stále se na něm hraje skvěle.

7. Lokální multiplayer

Konzole Nintendo byly už od dob NES designované pro hru více hráčů. U Switche tomu není jinak. K jedné konzoli můžete připojit docela dost ovladačů (tedy u podporovaných her) a pokud jich náhodou máte málo, často postačí i jeden Joy-Con ovladač pro každého – ze dvou plných ovladačů tak najednou máte 4, což je na Mario Kart akorát. Online multiplayer už dnes snad nikoho nepřekvapí, i když má Nintendo konečně přinést u svých online služeb jistou revoluci. V čem ale spočívá snad největší síla Switche je podpora pro bezdrátové spojení až osmi konzolí, což koresponduje s reklamním sloganem „kdykoliv, kdekoliv, s kýmkoliv“. Udělat si LAN párty s přáteli nikdy nebylo snadnější, kromě pokojíčku si ji můžete udělat třeba v učebně nebo v metru. DS a 3DS tuto funkci měly taky, tam jste ale neměli k dispozici „plnotučné“ verze her pro domácí konzole.

8. Je na cartridge

Průkopníci domácích herních systémů byli často na cartridge, a i když se pak přešlo na optické nosiče, tedy CD, DVD, Blu-Ray apod. (apod. je tu schválně, třeba Dreamcast využíval vlastní disky GD-ROM), velké N se rozhodlo k nim opět vrátit. Myslím si, že teď na tento krok nastala více než vhodná doba. Polovodičové paměti stále nabývají na kapacitě a jejich rychlosti stále stoupají. Hra, která se načítá z cartridge, se tak dokáže načíst podstatně rychleji než třeba z DVD. Navíc se nemusí instalovat – do paměti konzole se stáhnou jen aktualizace a hra může fungovat prakticky hned po vytažení z krabičky. My sběratelé navíc máme obzvlášť pro cartridge často slabost a dělá mi radost, že se k nim zase navracíme. U handheldu jsou navíc prakticky nutnost, jelikož optické disky, ať už v jakémkoliv formátu se pro přenosné konzole prostě nehodí.

9. Funguje i bez internetu

Tohle je možná při dnešní všudypřítomnosti internetového připojení trochu kacířské prohlášení, i tak ale může být rozhodující. Že Switch funguje i offline znamená, že hru můžete spustit bez její registrace online, při hraní nemusíte být neustále připojeni (pokud tedy nehrajete online multiplayer, že ano) a nová aktualizace vám nezakáže hru spustit. To znamená, že hrát jde i v metru, na chatě, nebo ve vlaku mezi Lysou nad Labem a Čelákovicemi. To můžou být plus body i pro paranoiky, kteří nemají rádi, když je jakákoliv možnost, že by někdo mohl sledovat jejich aktivitu.

10. Je unikátní

Ať už jeho hybridní nátura, technologické výstřelky nebo neobvyklé hry ze Switche dělají konzoli, která se naprosto vymyká zažitým standardům. Za svoje peníze tak dostanete něco unikátního, neobvyklého, co občas překvapí i ty, kteří si koupili nejvýkonnější konzole od konkurence jen kvůli FIFA a NHL. K dispozici navíc máte i určitou modularitu – nejste omezeni na původní barvu Joy-Con ovladačů. Můžete si i dokoupit další barvy a libovolně je kombinovat. Při hraní na cestách si tak můžete vysloužit nejeden obdivný pohled. Switch možná není nejvýkonnější, možná není nejlevnější a ani nemá největší herní knihovnu. Je ale nejvíc jedinečný. Je to unikát.

Další důvody

Důvodů, proč mám rád svůj Switch je samozřejmě mnohem více, ne vždy je ale třeba je až tak rozvádět, rozsah tohoto seznamu je už takhle velký. Zde tedy několik dalších důvodů:

  • Nezabere moc místa – a to ať jako handheld, ale zejména v docku, kdy je oproti jiným konzolím opravdu drobeček
  • Pro Controller – ten je opravdu skvělý a výborně se s ním hraje
  • USB-C konektor – nabíjet tak jde z běžné USB nabíječky nebo powerbanky
  • Párování ovladačů – pamatujete na první bezdrátové ovladače, kdy jste občas jejich připojováním strávili skoro víc času, než hraním? U Switche stačí jen Joy-Con zasunout do konzole a máte hotovo. Pro Controller se zase sám spáruje po připojení kabelem.
  • Žádný region lock – hry importované z jiných regionů budou fungovat na konzoli zakoupené kdekoliv na světě
  • Micro SD – Switch má podporu pro Micro SDXC, jejichž kapacity dosahují až úctyhodných 400 GB a bude podporovat i novější karty až do kapacity 2 TB
  • amiibo figurky – podobně jako 3DS a Wii U i tentokrát tu máme amiibo figurky, které jsou jako upgradované mikrotransakce – fungují obvykle jednou denně, jdou použít ve více hrách a na poličce vypadají zatraceně dobře
  • Skvělé krabičky – jako sběratel se dívám i na balení hry. Nejlepší krabičky má podle mého názoru DS, Switch se ale téměř okamžitě dostal na druhé místo. Ty krabičky jsou prostě super!

Tolik několik důvodů, proč mám rád svůj Switch. Vynechal jsem nějaké? Podělte se v komentářích o ty vaše!