Crush 3D byla jedna z prvních her na konzoli 3ds, kterou jsem hrál, jako demo. Bylo to ještě na počátku života Nintenda 3DS, konzoli byl tehdy pouze 1 rok a já jsem objevil zábavu zvanou Nintendo e-shop, kde jsem si mohl stahovat dema her a koukat na zprávy o novinkách ze světa Nintendo her. Jedno z dem, které jsem si stáhl, byl Crush 3D. Vzpomínám si, že mne hra velice zaujala, ale až před nedávnem jsem si ji pořídil (tentokrát už plnou verzi), abych zjistil, zdali byla tak zajímavá, jak jsem si ji pamatoval z dema.

Crush 3D byl druhým pokusem o proslavení série Crush, prvním byla hra Crush pro PSP. Ta měla ale jiný (temnější) příběh a nevypadala tak dobře, jako verze pro Nintendo 3DS.

Je to hra žánru puzzle s mírnými elementy platformování, ve které můžete měnit mezi různými úhly pohledu, abyste se dostali na nové platformy, získávali vaše ztracené skleněnky (vtip, který bohužel funguje pouze v angličtině) a dostali se k cíli.

Sci-fi příběh, u kterého se nasmějete

Ve hře ovládáte postavu Dannyho, který pomáhal svému kamarádovi, doktoru Doccersonovi, s jeho vynálezy. Mají vztah, který mi připadal jako parodie vztahu Martyho a Doc. Browna z filmové série „Back to the Future“. S rozdílem, že doc. Doccerson je mnohem víc egoistický, nežli doc. Brown, a Danny je sám poměrně chytrý.

Doc. Doccerson vynalezl stroj zvaný C.R.U.S.H. (Cognitive Regression Utilizing pSychiatric Heuristics), který má být jeho prvním úspěšným vynálezem (na počátku hry je zmínka o mnoha předchozích dobrodružstvích tohoto dua, která vznikla na základě nepovedeného vynálezu. Samozřejmě je tohle jediná hra, ve které se obě postavy objevují, ale přišlo mi to jako vtip, který skvěle navozuje atmosféru celé hry (nebo se o to alespoň pokouší, ale k tomu se ještě vrátím). Při zkoušce vynálezu je ve stroji Danny uvězněn, protože v jeho psychickém stavu C.R.U.S.H. objeví nesrovnalosti. Doc tedy oznámí Dannymu, že se musí dostat skrz levely, které C.R.U.S.H. pro něj připravila, aby své vnitřní problémy díky nim vyřešil a C.R.U.S.H. ho pustila.

První svět hry je v podstatě tutorial, ale velice dobře udělaný. Postupně jsou vám v různých levelech prvního světa představovány nové herní mechaniky, které se budou objevovat ve zbytku hry. Pochopitelně se s novými úrovněmi hra stává těžší, protože na vás budou čekat nejen nové nástrahy, ale také náročnější problémy. Náročnost hry je ale dobře balancovaná, hra se nestane velice těžkou příliš brzy.

Z mechanik se vám bude točit hlava

Hlavní mechanikou hry je možnost stlačit (v angličtině by se jednalo o skutečný důvod pro název hry, crush) dimenze, kolem vás. To znamená, že z normálního úhlu pohledu 3D se vám obrazovka změní do 2D. Svět je stlačený tak, aby přestala existovat ve světě hloubka. To vede k různým výsledkům, podle toho, jak máte zrovna otočenou kameru na vaši postavu (ze strany, zezadu, zepředu a ze shora, všechny vedou k jinému úhlu ze 2D). Díky této mechanice jste nuceni nad světem kolem vás přemýšlet jinak, než byste přemýšleli normálně. Pokud je od vás cíl vzdálen nesmyslně daleko, splácněte svět tak, aby hloubka mezi vámi a cílem neexistovala. Pokud se chcete dostat k plošině, která je příliš vysoká, natočte si kameru nad vaši postavu, splácněte, a výška rázem neexistuje, takže jste na stejné úrovni. Pochopitelně hra představuje i kostky, které vám pravidla tohoto světa ještě zkomplikují, například kostky, které pod určitým úhlem zmizí, nebo kostky, které jsou pod jiným úhlem zase neprůchodné.

Bohužel, to, co je na hře nejzajímavější je zároveň jejím největším problémem. Tím, že je hra takto složitá, je vám prezentováno nesčetně možností, ze kterých je obvykle správná pouze jedna. Takže po hodinách strávených nad řešením jednoho problému už si nebudete vědět rady a budete prostě jenom zkoušet náhodné úhly pohledu, místo důkladného promyšlení vašeho dalšího tahu. Rázem zapomenete na zábavný příběh hry a atmosféru, kterou navodil, protože se ze hry stává frustrující zážitek. Velice doporučuji, abyste nezkoušeli hledat řešení tímto způsobem, protože to z tohoto fenomenálního herního prvku dělá něco, co není příjemné hrát.

Jako většina platformerů, i CRUSH 3D má nepřátele, kteří po vás jdou, ale přišli mi poměrně zbyteční, protože se jich většinou velmi snadno zbavíte správným splácnutím obrazovky.

Zábavné výzvy

Jednou z věcí, která se mi na hře nejvíc líbila, bylo sbírání všech bonusů každého levelu. Většina her nabízí nějakou aktivitu pro ty, kteří prostě musí mít hru na 100%, ale zde fungují tyto aktivity obzvlášť dobře. K odemčení cíle levelu je zapotřebí jen určité množství skleněnek, ale získáním všech v levelu si budete odemykat nové oblečení (další župany) pro Dannyho. Pokud hru hrajete trpělivě a bez náhodného tipování potřebného úhlu pohledu, je získávání všech skleněnek velmi zábavnou aktivitou.

Další bonusovou aktivitou je získávání skrytého poháru a skrytého artbooku v každém levelu. Pohár je většinou rozdělen do několika částí. Vy jej získáte tím, že je všechny spojíte správným úhlem splácnutí tak, že bude celý pohár kompletně vidět. Artbook získáte mnohem jednodušeji, prostě se ho dotknete.

Crush 3D také velmi dobře vypadá. Skvěle využívá hardware konzole Nintenda 3DS. Textury jsou jednoduché, ale efektivní a modely postav jsou také dobře udělané. Hra se neseká a je příjemné se na ni dívat. Je ale opravdu dost jednoduchá, takže při dlouhém hraní se může zdát až nezajímavá a nudná. Není to ale žánr hry, který by nutně potřeboval vypadat skvěle, protože většinu času si budete stejně lámat hlavu s luštěním, takže to nepovažuji za velký nedostatek.

Je nutno podotknout, že je Crush 3D jednou z mála her pro Nintendo 3DS, u které má hraní ve 3D opravdu smysl. Ve hře pohybujete rozměry tolik, že až někdy zapomenete, jestli je váš momentální úhel pohledu spláclý, nebo 3D, což není problém, pokud máte na konzoli zapnutý 3D efekt a díky tomu lépe vidíte hloubku. Není nutné ve 3D hrát, pokud máte pouze konzoli Nintendo 2DS nebo New Nintendo 2DS, pořád si hru velmi užijete i ve 2D, ale pokud tu možnost máte, stojí za to jí využít.

Závěrečný verdikt

Celkově mne hra velmi bavila. Velice mne mrzí, že je tak obskurní, protože Crush 3D má velmi ambiciózní nápad, který dodává perfektně. Jediná chyba hry je právě v tomto nápadu. Hra spoléhá na odhodlání hráče splnit levely bez podvádění, takže pokud budete náhodně zkoušet různé úhly a splácnutí, přestane být samotný nápad zajímavý. Hra také nabízí možnost nápovědy, což je alternativa, která je mnohem zábavnější a spravedlivější, nežli náhodné tipování. Crush 3D vypadá dobře, má jednoduchý příběh, skvělý smysl pro humor, decentní grafiku a je celkově velice zábavnou hrou. Pokud máte rádi žánr Puzzle-games, rozhodně hru doporučuji. Hra vás bude ale myslím bavit, už jen pokud vás zaujal samotný nápad, který musím naposledy vyzdvihnout jako nejlepší aspekt hry. Je nesmírná škoda, že tato hra není tak známá, jak by si zasloužila.

Kategorie Akční, RPG Hodnocení recenze
Počet hráčů 1
4.5/5
Vývojář Zoë Mode
Vydavatel SEGA
Jazyk Angličtina
Cena 169 Kč
Dostupnost NintendoShop.cz Hodnocení PEGI
7
Datum vydání Vydáno, 13. ledna 2012