Od této hry jsem toho moc nečekal. Respektive název ve mně neprobudil velká očekávání. Baseball Riot… to bude asi nějaká baseballová simulace, ne? Nějaká sportovní hra. Ale spletl jsem se. Baseball Riot je sequel ke hře Tennis in the Face. Stačí se podívat na pár screenshotů ze hry a je jasné, že jde o hru spíš podobnou sérii Angry Birds, kde se pomocí fyziky (nebo spíš téměř náhodných směrů) snažíte sestřelit všechny nepřátele v levelu, než nějaké sportovní hře. Vizuálně hra ale působila spíš jako Plants vs. Zombies, což je hra, kterou mám docela rád, takže jsem se postupně začal na hraní této hry těšit.

Baseballové míčky jsou nebezpečnější než šípy

Příběh této hry je poměrně šílený. Hrajete za Gaba Carpaccia, bývalou hvězdu baseballového týmu Oddington. Při jednom zápase byl trefen míčkem do kolena (took a ball to the knee je povedenený odkaz na Skyrim), což ho donutilo skončit svou kariéru a stát se prodejcem použitého sportovního zboží. Jednoho dne se v novinách dozvídá, že firma Explodz Inc odkoupila jeho bývalý tým a přejmenovala ho na Oddington Electrolytes. Tato zpráva je pro Gaba nesnesitelná, a tak se rozhodne, že svůj bývalý tým musí dostat zpátky od té zlé korporace, která tým odkoupila. Jak toho chce docílit? Jednoduše, stačí zaútočit na fanoušky a příslušníky toho samého týmu. A to je skoro celý příběh. Je stručný, vtipný a šílený. Tento typ hry opravdu nepotřebuje lepší příběh.

Jak už jsem zmínil, hra je podobná sérii Angry Birds. Máte spoustu levelů a v každém musíte zničit všechny nepřátele. Než vystřelíte, vidíte prvotní trasu vašeho míčku (rovnou čáru bez odrazů). Sami si pak musíte domyslet, kam se bude míček odrážet a jaké nepřátele/předměty míček trefí či mine. Na rozdíl od Angry Birds máte pouze jeden typ střely a míček se vám postupně zpomaluje. Dalším rozdílem je, že míček se po trefení nepřátel většinou nezastaví, jen se mírně zpomalí.

Proč se snažit?

Hra je poměrně krátká. Sice má 8 regionů, což zní jako poměrně dobré množství, a téměř každý region má třináct úrovní, což také nezní špatně, ale jednotlivé úrovně jsou často velice jednoduché na dohrání. Polovinu úrovní jsem měl dohranou na 3 hvězdičky během 1 hodiny.

Hvězdičky zde fungují trochu jinak, než ve hrách Angry Birds. V Baseball Riot je musíte trefit míčkem na to, abyste je dostali. Přišlo mi, že bez snahy získat všechny tři hvězdičky je hra opravdu příliš lehká, na dokončení levelu máte tři střely, přičemž při strefením několika nepřátel jedním míčkem dostanete dodatečné pokusy. Takže samotné dokončení většiny levelů není žádná výzva. Dokonce sama hra vás nabádá k získání hvězdiček, protože při poražení všech nepřátel a přebývajících ranách hra úroveň nekončí, místo toho vám dá prostor využít přebývající střely na získání chybějících hvězd. A pokud se chcete opravdu překonat a porazíte i získáte všechny nepřátele a hvězdy, přebývající míčky se vám zobrazí u výběru daného levelu.

Je to skvělý způsob, jak motivovat hráče. Bohužel jsou hvězdy poměrně zbytečné. Jediná věc, kterou vám odemknou, jsou určitá ocenění, což mi přijde jako slabý důvod, proč trávit více času na již poražených levelech. Kdyby hvězdy odemykaly něco jako upgrady, nebo skryté levely, měly by mnohem lepší důvod pro svou existenci. Takhle je to v podstatě jenom výzva, kterou si udělujete vy sami sobě a za jejíž splnění nedostanete takřka nic.

Štěstí nad dovednostmi

Jednotlivé úrovně hry jsou hlavně obtížné díky nutnosti správně zvolit směr míčku. Možná že to zní jasně, ale je to mnohem složitější, než to nejspíš působí. Nejmenší pohyb ve výběru trasy, ať je jakkoli malý, může vést k ohromným rozdílům při finální destinaci míčku. Kolikrát se snažíte dvakrát po sobě míček střelit ve stejném směru, ale podruhé zareaguje jinak, než při první ráně na stejné trase. Je možné, že jste trasou pohnuli tak málo, že jste to ani při výběru ani nezaregistrovali. Ale míček to zaregistruje vždy.

Hra vám po výstřelu míčku vždy ukáže část jeho trasy, což se vám může při další střele hodit. Je to faktor, který hru dělá mnohem zábavnější, než by byla bez něj. I přes tuhle výhodu je ale někdy zapotřebí značné množství štěstí a kolikrát je level jenom samý pokus, omyl.

A design levelů se pohybuje mezi skvělím a zábavným až po poměrně otravný. Někdy hrajete level, ve kterém vám je od začátku jasné, kam máte míček střelit a co udělá, ale jindy máte pocit, že se někdo rozhodl do prostoru levelu náhodně rozmístit předměty. V takovém případě můžete opravdu jen tipovat směr střeli a doufat, že jste to vymysleli správně.

Postupné zpomalování míčku po vystřelení je dobrá herní mechanika. Hráč musí díky ní víc strategizovat o střelách, protože se míček rozhodně nedostane při ráně všude. Po výstřelu má za sebou míček ocas, kterému se barva s rychlostí mění, což je skvělý způsob, jak dále hráči naznačit, jakou rychlost míček právě má.

Hrajete v krabici…

Při výběru trasy míčku také můžete využít stran levelů. Každý level je ohraničen ze všech stran, takže vám, na rozdíl od Angry Birds, rána nikdy nevyletí z levelu. Navíc vám to dodá spoustu zajímavých možných střel, čehož jsem si mnohokrát při hraní cenil.

To mě ale přivádí k dalšímu problému hry. Na začátku jsem hru vizuálně srovnával se sérií Plants vs. Zombies, ale tato podobnost je hlavně ve stylu malby postav. Jinak je hra po delším hraním na pohled nezajímavá. Každý level je ze dvou stran ohraničen zdmi domů, každý level má nad sebou banner nebo střechu a všechny levely mají velmi podobné pozadí. Při krátkém hraní si této podobnosti nejspíš nevšimnete, ale po hodinách se tato podobnost stává poměrně otravnou.

Závěrečný verdikt

Baseball Riot je poměrně krátká hra, která toho do sebe moc nemá. Úrovně jsou někdy zábavné, ale jindy jsou zase velmi otravné. Vizuálně hra nejdřív působí zábavně, ale postupně ztrácí své kouzlo. Je zábavné sledovat, kam míček po výstřelu letí, ale díky velmi citlivé trase, která se i při minimálním pohybu, který ani nezaregistrujete, to budete sledovat zbytečně často. Obtížnost hry tkví převážně ve štěstí, a i přes to bych ji označil za jednoduchou, protože dřív nebo později na ten správný úhel střeli narazíte. Baseball Riot doporučuji jen jako lehkou hru na odreagování, kterou si čas od času můžete zahrát, a jen pro skutečné fanoušky her typu Angry Birds. Rozhodně nedoporučuji hrát tuto hru hodiny v kuse.

Kategorie Puzzle, Sportovní Hodnocení recenze
Počet hráčů 1
3/5
Vývojář 10tons
Vydavatel 10tons Ltd
Jazyk Angličtina
Cena 129 Kč
Dostupnost Nintendo eShop Hodnocení PEGI
7
Datum vydání Vydáno, 19. září 2018