Smrt. Smrt vás bude provázet touto hrou. Ne, tohle není recenze Dark Souls, jak jste si díky nadpisu určitě všimli. Dead Cells si ovšem půjčuje tento prvek a ukazuje jej ve vlastní formě, vlastní vizi a nutno podotknout, že jí to jde sakra dobře!

Vaším cílem je dostat se z vězení, potažmo hradu, který je na ostrově, jak nám prozrazuje úvodní obrazovka z menu. Proč máte utéct? Kdo jste? A je vůbec cesta z onoho ostrova možná? To jsou otázky, které si zřejmě budete klást i vy. Bez jakéhokoliv úvodu jste rovnou vrženi do hry. Jakási slizká zelená forma spadne z potrubí na zem, doplazí se k mrtvému tělu a hle, hlavní hrdina zrozen. Tuto animaci ve hře uvidíte opravdu mockrát, takže si na ni zvykněte. V prvé řadě jste seznámeni s ovládáním, poté přichází na řadu setkání s prvními nepřáteli. Jelikož třímáte pouze obyčejný meč, tak žádnou velkou show nepředvedete a snažíte se postupovat opa… smrt!

Dobrá, tak tedy znova. Dead Cells se řadí po boku rogue-lite her a kombinuje tento prvek s metroidvania stylem. Celá hra je založená na naprosto jednoduchých principech – průzkum, boj a smrt. Po každém úmrtí ztratíte veškeré nasbírané buňky (cells) a peníze. Následuje restart, náhodný výběr počáteční zbraně a opětovný průzkum nově vygenerované lokace ve stejných kulisách, s jinak rozmístěnými nepřáteli, zbraněmi, bonusy, svitky, tajnými místnostmi a průchody do dalších lokací za vidinou osvob… smrt!

A je to tu zase! Už zase vidím na obrazovce nápis „Body Desecrated“. Nuže, co nadělám, mohu si za to sám. Pokusím se vám přiblížit první hodiny strávené opakovaným hraním a poznáváním, proč že vlastně lidi baví hrát tuhle hru pořád a pořád dokola.

Po pár hodinách – v pohodě, nic se neděje, se hrou se přeci pořád seznamuji. Čím déle hraji, tím více začínám chápat její principy. Teď už vím, jak se nepřátelé v této lokaci pohybují, jaké mají útoky. Z některých nepřátel padnou modré orby, tzv. cells. Při průzkumu v kobkách nacházím různé truhly. Některé mi dají novou, silnější zbraň, jiné mě proklejí, a pokud nezabiji určitý počet nepřátel bez jediného škrábnutí, nejsem hoden odměny, kterou tato truhla nabízí. Nacházím svitek a díky němu si mohu vybrat, jakou vlastnost si vylepším. Bude to hrubá síla, vitalita, či magie? Jelikož třímám meč a sekundární zbraní je mi luk, volím hrubou sílu. Při průzkumu dále nacházím tajemný nákres, uschovám si jej. Třeba se bude v budoucnu hodit. Sláva! Probojoval jsem se tímto hnusným zasmrádlým vězením. Vycházím schodiště a potkávám tajemnou osobu, která mi vysvětluje, že sebrané cells z padlých nepřátel mohu využít k odemčení schopností, které můj další průchod hrou usnadní. A že tajemný nákres mi odkrývá novou schopnost, kterou ale pro plné získání musím odemknout právě pomocí dostatečného počtu cells. Výborně! Zaraduji se a veškeré sesbírané cells vkládám do možnosti mít lektvar k doplnění zdraví. Než budu pokračovat ve své cestě za svobodou, jsem upozorněn, abych nepodcenil hrozby číhající přede mnou a vybral si pasivní schopnost, která mi bude určitě nápomocna v dalších bitvách. Volím tedy zmrtvýchvstání, pokud bych padl. Vcházím do nové lokace. Rozhlížím se a vnímám jiné téma i zabarvení krajiny včetně změny hudebního podkresu. Dost kochání! Jdeme na průzkum. Jsem v jakémsi lese a všude okolo jsou rozpadlé domy. V dáli vidím zřejmě nový druh nepřátel. Ha, však oni okusí ostří mé čepe… smrt!

No, to jsem se v té nové lokaci moc dlouho neohřál. Napadá mě, že přirovnání „easy to learn, hard to master“ Dead Cells sedí jako prdel na hrnec. Moment! Já žiju díky automatické aktivaci mé jednorázové pasivní schopnosti! Výborně, rychle pobiju ty odporná monstra, chvíli vydechnu, abych si vůbec uvědomil, co se stalo a pokračuji dále.  No měl jsem teda kliku. Přeskáču pár nastražených pas… smrt!

Tak zase od začátku v tom zatuchlém vězení. Ne, teď vážně. Z výše zmíněného jste určitě pochopili, v čem tkví základní principy hraní. Pokud máte slabé nervy, tak raději „Mrtvé Buňky“ nehrajte.

Jenže stejně jako spousta ostatních, jsem se ani já nedokázal od hraní odtrhnout. Dead Cells vás totiž jako jedna z mála her dokáže skvěle motivovat, abyste ji znovu spustili a procházeli celým tím kolotočem masakru znova a znova. Tou motivací je neskutečně návyková kombinace všech prvků, kterými Dead Cells oplývá – soubojový systém, návštěva nových úrovní, objevení nových nepřátel, jejich poražení, souboje s bossy, odemčení nových schopností a zbraní, a samozřejmě zdokonalení svého průchodu hrou. I když by vaším cílem nebylo dokončit hru v co nejkratším čase, tak každý další průchod budete cítit že jste lepší a lepší, že dokážete lépe číst prostředí, předpokládat kam vás cesty na dané křižovatce dovedou, jak budou nepřátelé rozmístěni, jakou schopnost a zbraň si vybrat, respektive přizpůsobit taktiku tomu co na cestě potkáte. Každým průchodem se dostane o píď dál. Všechny tyto kombinace mi nedali spát a z Dead Cells se tak suverénně stala droga na dlouhé večery.

I když hrou budete procházet po dvěstěpadesáté, pokaždé bude průchod částečně odlišný. Zbraní je zde totiž požehnaně. Od malých dýk, přes dlouhé a těžké meče až po rychlá, na dálku zaměřená kopí. A to rozhodně není vše. Ke slovu přijdou štíty, elektrické biče, speciální luky a spousta dalšího. Skvělé je, že jaká taktika vám sedne, do té budete sypat cells a o to více se vám budou v dalším průchodu generovat právě ty zbraně, se kterými nepřátele nasekáte na nudličky.

Když už z těch nepřátel chcete udělat kebab, je důležité naučit se jejich pohyby, útoky a vše s tím spojené. Řekněme jakýsi unikátní vzorec, který má každý nepřítel včetně bossů. A bossové? Tak ti vaše zkušenosti pořádně prověří. Souboje s nimi patří k těm nejzábavnějším, a i když půjdete na určitého bosse opakovaně, vždy to bude výzva. Každý má svůj osobitý design a bojový styl. Jejich útoky jsou smrticí a sotva vám v uzavřené aréně dají prostor na to vypít si lektvar k doplnění zdraví. Jakákoliv chyba může být fatální a může vás stát život. Což samozřejmě nechcete. Bossové zde mají několik fází a při té poslední už se na obrazovce někdy děly takové kolotoče, že jsem nestíhal a pouze zběsile mačkal snad vše, co na gamepadu jde mačkat. Až se vám ale bosse podaří zdolat, sladká odměna vás nemine a vy si na pár vteřin můžete oddychnout. Tou pro mě nejlepší odměnou byla schopnost, díky které jsem se v dalším průchodu mohl podívat do lokací, kam mi byl dříve přístup odepřen.

Tenhle chutný koktejl plný dobře namíchaných, ale hlavně výborně vyvážených ingrediencí je zdoben krásným hudebním podkresem a skvělou grafickou stylizací. Podle posledních informací právě Switch verze je z konzolových ta nejprodávanější. Právě na Switch je hra jak dělaná. Ať jste kdekoliv, vždy ji můžete na pár minut zapnout, pauznout a doma můžete pokračovat. Tuhle hru můžete hrát jak dlouhé hodiny, tak i doslova pár minut a na zážitku to nic neubírá. Není divu, že Dead Cells je stále hitem. Studio Motion Twin do hry v průběhu roku přidávalo nový obsah a je vidět, že se o hru starají nehledě na platformu.

Závěrečný verdikt

Doufám, že už chápete, v čem Dead Cells tak excelují. Ano, je to ta geniální a chytlavá kombinace všech prvků, kterou pro nás hráče francouzští vývojáři namíchali. Já opravdu nemůžu jinak než udělit plné hodnocení. A víte proč? Pokud jste poctivě četli recenzi od začátku do konce, tak víte. Pokud ne, nepřeskakujte a přečtěte si jí! Začněte od začátku a berte to ode mne jako menší průpravu na to, co vás v Dead Cells čeká. Tam totiž také budete začínat od začátku ale s vidinou toho, že víte, co vás čeká. Že má Dead Cells plný počet bodů víte, tak začněte znova a zjistěte proč, protože jak to dopadne na konci už víte.

Kategorie Akční, Plošinovka Hodnocení recenze
Počet hráčů 1
5/5
Vývojář Motion Twin
Vydavatel Motion Twin
Jazyk Angličtina
Cena 499 Kč
Dostupnost Nintendo eShop Věkové hodnocení PEGI
Datum vydání Vydáno, 7. srpna 2018
16
Webové stránky Oficiální webové stránky