Mario a Sonic se před třemi lety v Riu moc nepředvedli a nyní dostali šanci vylepšit si reputaci v Tokiu. To se jim sice povedlo, ale jen nepatrně. Nová verze hry mimo větší nabídku sportů láká na příběhový mód, pohybové ovládání a také špetku nostalgie. Tedy vzhůru do Tokia!

Jádrem všech předchozích dílů byl vždy soubor různých sportovních disciplín, ve kterých se postavíte proti dalším hráčům nebo počítačem ovládaným postavám a nejinak je tomu i tento rok. Jediným rozdílem, kterým se tokijský ročník liší od předchozích je příběhový režim a to je u podobných sportovních her docela netradiční prvek. Dalo by se namítnout, že jde o zbytečnou část, ale rozumím, že jde o snahu posunout hru někam dál. Osobně si myslím, že by bylo lepší věnovat více času jednotlivým sportovním disciplínám, které by si zasloužily větší péči, především jejich ovládání. Příběhový režim, ale není jen samoúčelnou novotou a tvůrci tento režim využili mj. jako tutoriál pro představení jednotlivých sportů, které je naroubované okolo zápletky, ve které Bowser a jeho zloparťák Dr. Eggman spojí síly a pokusí se vypořádat s Mariem a Sonicem tak trochu modernějším způsobem. Tím je uzavření dvojice protagonistů do herní retro konzole z dílny zlovolného Dr. Eggmana. Plán se jeví báječně jen do té chvíle než to někdo zpacká a uvězní kromě sebe i všechny ostatní. Všechny čtyři hlavní postavy jsou tak uvíznou v retro systému, na kterém příhodně běží hra „Olympijské hry Tokio 1964”.

Ostatním účastníkům olympijských her z houbového království a kámošům od Sonica nezbývá nic jiného než ty čtyři dostat z konzole ven, pokud to vlastně jde. Během hraní se budete pohybovat po mapě Tokia mezi jednotlivými sportovními destinacemi, kde budete všechny konflikty a akce vedoucí k záchraně řešit pomocí poměřování sil v jednotlivých sportovních disciplínách. Kromě toho se v jednotlivých kapitolách budete přesouvat mezi skutečným herním světem a světem konzole, ve které jsou hlavní postavy vězněni. Jednotlivé světy rozlišíte velice snadno. Svět Tokia 64 je vyveden v pěkném retro kabátku, včetně kompletního ozvučení a myslím, že nejednomu hráči zabrnká na struny nostalgie. Ostatně kapitoly, kde hráč sleduje dění uvnitř retro konzole, patří k té lepší části příběhového režimu. Zmíněná zápletka asi nebude aspirovat na hlavní cenu za scénář, ale v rámci žánru hry jde o to lepší. Vytknout by se příběhovému režimu dala zbytečná délka dialogů, která narušuje dynamiku hry. V rámci příběhového režimu můžete také sbírat nejrůznější zajímavosti ze světa olympijských her, japonských reálií i historie herních postav. Jsem rád, že studio zařadilo do příběhového režimu tuto edukativní složku, protože mnoho z navštívených info tabulí skrývalo skutečně zajímavé informace, o kterých jsem nikdy neslyšel. Pokud se rozhodnete projít celým příběhovým režimem, budete odměněni také desítkou miniher, z nichž některé nemají se sportem moc společného a jsou spíš poctou starým hrám. Dále také dostanete pár nových postav, které můžete dále použít v jednotlivých sportovních disciplínách. To je ale zároveň trochu nevýhoda, protože pokud nechcete nebo přímo odmítáte příběhový režim hrát, postavy ani minihry nezískáte. Jediným štěstím je, že samotné sportovní disciplíny nejsou vázané na tento režim a jsou dostupné všechny od prvního spuštění samotného titulu.

Pokud se tedy příběhový režim rozhodnete přeskočit, čeká vás standardní paleta sportovních disciplín, kterých je mnohem více než v předchozím dílu, ale myslím, že kvantita se podepsala na kvalitě a ve výsledku sami dojdete k tomu, že  si užijete jen některé z nich. To z několika důvodů. Některé disciplíny jsou příliš dlouhé, nejsou tolik akční a v případě hraní ve větším počtu nabudete pocitu jakého si vyprázdněného mačkání tlačítek a neustálého vysvětlování jak co ovládat. Mezi ty povedené patří například obyčejný běh, ať už s překážkami nebo bez nich, nebo třeba hod oštěpem. Dalším důvodem je trochu krkolomné ovládání. U některých disciplín není zkrátka moc dobře vybalancované, jak je ovládat, aby bylo hraní zábavné a intuitivní. Další vrstva problémů se může nabalit při využívání pohybového ovládání, které také v předchozím díle chybělo. Opět u některých titulů je pohybové ovládání zábava, například lukostřelba, vrh oštěpem a běžecké aktivity, jinde je to ale procházka peklem – třeba při lezení po horolezecké stěně. Velkou roli navíc dokáže sehrát stav vašich Joy-Con ovladačů, což pak dokáže ovlivnit celkové výsledky a herní zážitek. Sám jsem si při hře ve více hráčích s takovým párem zasoutěžil a asi tušíte, jak takový výsledek dopadl – ovladače skoro letěly z okna. Tato nevyváženost ovládání je asi největší vadou na kráse celých olympijských her.

Stejně jako v rámci příběhového režimu má hráč možnost hrát disciplíny v retro režimu, kterých je o něco méně, ale některé jsou oproti standardnímu režimu unikátní jako třeba džúdó nebo skok přes kladinu. Do hry se také po přestávce vrací disciplíny Dream Events, které jsou zábavnou variací na klasické sporty a v případě tokijské olympiády zábavností překonávají ty standardní. Především Dream Shooting, kde pobíháte po středověkém japonském dvoře a pistolkou střílíte do všech možných terčů kolem vás s cílem získat největší počet bodů. Po výběru disciplíny přichází na řadu výběr postavy. Oproti Riu došlo k úpravě atributů postav, které vylepšují jejich schopnosti v disciplínách. Nově vidíte vždy jen jednu oblast ve které postava dominuje. Tento krok hodnotím velmi pozitivně, protože zjednodušuje výběr postavy pro vámi zvolenou strategii. Dále už je vše při starém hrát můžete v klasickém lokálu pro jednoho až čtyři hráče na jedné konzoli, každý na své konzoli nebo online.

Závěrečný verdikt

Mario & Sonic at the Olympic Games Tokyo 2020 je průměrný titul, který překonává předcházející díl. Kromě veselého příběhového režimu a možnosti volby mezi retro a neo verzí ale nevybočuje z řady podobných her. Nabízí velký balík sportů, bohužel kvůli nevyladěnému ovládání není každá disciplína zábavná.

Kategorie Sportovní, party Hodnocení recenze
Počet hráčů 1-4
3,5/5
Vývojář SEGA
Vydavatel SEGA
Jazyk Angličtina
Cena 1499 Kč
Dostupnost Nintendo eShop, NintendoShop.cz Věkové hodnocení PEGI
Datum vydání Vychází, 8. listopadu 2019
7
Webové stránky Oficiální webové stránky