Sportovní hry nejsou můj šálek kávy. Nikdy jsem úplně nepochopil, co je zábavného na simulaci aktivity, kterou si můžete vyzkoušet i na živo. Ale Mario Tennis Aces upoutal mou pozornost něčím, co hry tohoto typu většinou nemívají: přítomnost skutečného příběhu. Po hraní dema jsem zjistil, že jde o celkem zábavnou hru, která má tak komplikované ovládání, že je snad nemožné se jí efektivně naučit hrát. Ale stále jsem byl zvědav. Po mnoha hodinách hraní se mi názor na tuto hru plně utvořil. Je to hra, kterou si užije i člověk, jako já?

Velmi povedený tutoriál

Příběh Mario Tennis Aces je velmi jednoduchý. Wario a Waluigi získali speciální tenisovou raketu, se kterou chtějí vyhrávat turnaje, ale tato raketa má svou vlastní mysl a tyto dvě postavy ovládne. Wario a Waluigi přelstí Luigiho a i ten se dostane pod nadvládu této rakety. Mario se tedy musí vypravit na dobrodružství, ve kterém bude bojovat o pět kamenů, které mohou zlou tenisovou raketu zastavit. Byl jsem příběhem mírně zklamán, ale to bylo jen mou vlastní hloupostí. Příběh je totiž jednoduchý, bez zápletek. Je strukturován podobně, jako v tradičních hrách Maria, kde máte mapu, na které je jasně daná cesta s jednotlivými úrovněmi. Je celkem krátký s hloubkou již zmíněných klasik. Ale jestli od této hry budete čekat příběh na úrovni Super Mario Odyssey, budete, tak jako já, zklamáni. Tím však nechci říct, že je příběhová část hry špatná (jde o Adventure Mode). Slouží v podstatě jako dlouhý tutoriál, díky němuž se naučíte mnoho herních mechanik, které hra má. Zároveň nabízí spoustu zajímavých typů zápasů, díky kterým není příliš jednotvárný. Narazíte samozřejmě i na tradiční turnajový formát zápasů, ale krom něj například na pinball, obehrávání soupeře a můj oblíbený typ zápasů, bosse. Adventure Mode dokáže být velmi obtížný a nespravedlivý, do té míry, že byste nejraději třískli ovladačem, ale bossové se povedli, u žádného jsem necítil vztek. Byly to zábavné, správně obtížné a férové zápasy.

Jak jsem již zmínil, některé úrovně dokáží být velmi frustrující, ale i po mnohých prohrách se nebudete cítit kompletně poraženi. Mód totiž obsahuje systém levelů, které vám průběžně zvyšují vaše staty. Díky tomuto systému máte něco i z prohry, další trošku zkušeností k nové úrovni. Popravdě nejspíš při hraní žádný rozdíl neucítíte, statistiky se vám zvyšují poměrně pomalu, ale stejně budete mít pocit, že jste něčeho dosáhli, což je fajn.

Zábava je mimo příběh

Říkal jsem, že Adventure Mode je jako tutoriál, ale bohužel jde o tutoriál jen jednoho z několika způsobů hraní. Většina zápasů v tomto módu je totiž jen variací 1v1, takže na hraní ve více hráčích nebo hraní s pohybovým ovládáním (Swing Mode) vás hra nepřipraví. Odemknete si kurty, na kterých můžete zahrát ve Free Play, kde se hraje až ve čtyřech hráčích, nebo lze chybějící hráče ve 2v2 doplnit počítačem. Ve Free Play také naleznete možnost hrát online. Pokud tedy budete chtít hrát s jinými lidmi, využijete právě tento mód.

Pro hráče, kteří nejraději hrají sami, doporučuji Tournament mode. Sice můžete hrát proti počítači i ve Free Play, ale zde jsou to zábavnější zápasy. Jste v něm vhozeni do turnajů s ostatními hratelnými postavami a vaším úkolem je samozřejmě turnaj vyhrát. Je to jasné a jednoduché, ale zápasy tu jsou dobře stupňované v obtížnosti a turnaje nejsou moc dlouhé, takže vás rychle neomrzí. Adventure Mode je sice příběh, ve kterém se hraje proti počítači, ale skutečně zábavný single-player naleznete tady.

Je lepší se nehýbat

Nakonec se dostávám ke Swing Mode. Když se mluví o tenise na domácí konzoli Nintenda, je těžké nevzpomenout si na Wii Sports. To byla hra, ve které byl tenis s pohybovým ovládáním proveden skvěle. Když jsem tedy zkoušel Swing Mode, doufal jsem v podobně provedený zážitek. Bohužel jsem se ho nedočkal. Pohybové ovládání zde sice funguje, ale reaguje jinak, než byste normálně čekali. A protože Adventure Mode se nedá hrát s tímto pohybovým ovládáním, jste nuceni se ho naučit hrát z návodu v hlavním menu. Jak jsem říkal hned na počátku této recenze, Adventure Mode slouží jako zábavnější tutoriál pro standardní ovládání této hry. Swing Mode ale bohužel žádný takový tutoriál nemá. Musíte se naučit zpaměti jednotlivé pohyby, které se ve hře rovnají různým typům střel, které byste s normálním ovládáním provedli jednoduchým stisknutím jednoho z tlačítek na ovladači. A jako by to nestačilo, jakmile se tohle nové a složitější ovládání naučíte, zjistíte, že většina vašich střel poletí naprosto jiným směrem, než jste zamýšleli. Hra totiž rozpoznává vaše pohyby, ne vaší pozici, takže možná ruku nakloníte způsobem, kdy čekáte, že míček odletí doprava, ale protože jste použili určitý útok, míček letí, naprosto proti vašemu očekávání, vlevo. Když hrajete s jinými hráči, není to až tak zlý zážitek, je možné si na tohle ovládání zvyknout, ale ať uděláte cokoli, snažně vás prosím, nehrajte v tomto modu proti počítači. Neužijete si to a od hry odejdete rozhořčeni.

Závěrečný verdikt

Mario Tennis Aces je dobrá sportovní hra. Může se zdát zprvu složitá, ale právě v této složitosti naleznete zábavu. Má velice průměrný příběh, který je chvilkami zábavný a úrovně v něm mají dost variace, abyste se nezačali nudit. Díky příběhu se také tohle složité ovládání dobře naučíte. Ostatní módy hry jsou také poměrně dobré, až na mód s pohybovým ovládáním, které není zdaleka tak dobré, jaké by mohlo být. Pokud jste fanoušci tenisu a Maria, rozhodně si tuto hru užijete, ale pokud tenis moc nemusíte, tato hra vás nejspíš neohromí.

Kategorie Sportovní, Tenis Hodnocení recenze
Počet hráčů 1 – 4
3,5/5
Vývojář Camelot
Vydavatel Nintendo
Jazyk Angličtina
Cena 1649 Kč
Dostupnost Nintendo eShop, NintendoShop.cz Věkové hodnocení PEGI
Datum vydání Vydáno, 22. června 2018 3
Webové stránky Oficiální webové stránky