Hororové hry, filmy, povídky a celkově horor jako žánr mi vůbec není cizí. Už od malička mě ty děsivé příběhy a postavy svým způsobem fascinovaly a pamatuji, jak jsem s kamarády doma potají sledoval ještě na videokazetě horory natočené z televize. Když nepočítám svůj život, tak jsem pořádný horor zažil teprve až v pubertě, a to při hraní Amnesia na počítači. Vývojáři nám poprvé naservírovali pořádnou survival hororovou akci, kde se hlavní protagonista nemohl vůbec bránit – buď se schoval (či unikl), anebo byl prostě zabit. Zhruba v té době se na herní scénu začal vynořovat titul, jež měl za úkol Amnesiu zazdít a přinést do tohoto žánru něco neotřelého, šokujícího, nového. A nadějnému studiu Red Barrels, s jejich veledílem Outlast z roku 2013, se to bezvadně povedlo. Jsem tedy rád, že po boku série Resident Evil se my, fandové hororu, můžeme strachy počůrat i u něčeho jiného než u živých nemrtvých.

Jak již bylo řečeno, Outlast vyšel poprvé už v roce 2013 a stal se pozorností mnoha kritiků a fanoušků. Od té doby se kromě počítače podíval i na jiné konzole a zanechal zde přídavný příběhový dodatek s názvem Whistleblower. Minulý rok navíc vyšel druhý díl, sequel, který se taktéž v následujících týdnech podívá i na Nintendo Switch. Jde vidět, že port hry byl jen otázkou chvilky, zároveň tato děsivá hra s přesvědčivým stylem vyprávění jde ostatním vývojářům příkladem toho, jak lze z hybridní konzole vytáhnout maximum. Ve hře hrajete za investigativního novináře Milese Upshura, který jednoho dne dostane od anonymního práskače (o kterém se více dozvíte ve stejnojmenném DLC, které je součástí) e-mail vypovídající o nekalých praktikách a podivných experimentech v horské psychiatrické léčebně. Opatřeni jste kamerou, kterou musíte zachytit co nejvíce záběrů a také baterkou, díky které uvidíte ve tmě.

Mezitím, co se proplétáte zdmi blázince a shledáváte se s lidmi ve svěracích kazajkách, organizace Murkoff Corporation, která vlastně celý objekt řídí a vlastní, na vás nasadí svých pár „lidí“, kteří mají za úkol zajistit to, abyste se z něj ven už nedostali – představují se střihoruký doktor, pupkáče a vražedná dvojačata. Bránit se však neumíte – můžete před nimi pouze utíkat a doufat, že vás za nějakou chvilku ztratí nebo se nepozorovaně schovat do skříňky, pod postel nebo do ventilace. Pokud vás spatří, jak se někam schováváte, je s největší pravděpodobností po vás. Buďte tedy obezřetní, dělejte co nejméně hluku, pližte se a šetřete baterku, abyste si v krizových situacích mohli rozsvítit. Právě napětí způsobené omezenou funkčností baterie dělá ze hry to pravé ořechové. Jak totiž zákon schválnosti káže, obvykle vám světlo dojde v tu nejhorší možnou chvíli. A to se pak připravte na to, že vám můžou klidně volat záchranku, protože se dostaví takový adrenalin, jaký jste ještě nezažili. A když při útěku před příšerami špatně naběhnete na stůl, zmáčknete tlačítko na skok, ale vlivem malé chybky stůl nepřeskočíte, nejprve se dostaví frustrace, panika, a protože už jsou vám v patách, budete chtít strachem ovladač zahodit.

Bohužel nebo bohudík (přeberte si to každý, jak chcete), hra má pro vás po svých lokalitách rozházené náhradní baterie a také dokumenty, které rozklíčují děj a pomohou vám lépe pochopit příběh. Oblasti léčebny jsou nádherné, strašidelné a za každými dveřmi nevíte, co se skrývá a co uvnitř můžete očekávat. Někde projdete do koupelny s několika mrtvolami, někde najdete ještě živé pacienty, kterým ale už moc času nezbývá, a někde na vás čekají pořádné lekačky – těch je v celé hře nepřeberné množství, takže nic pro citlivky. Nemusím snad ani podotýkat, že většina lekaček je způsobena hlavně hudbou. Svým stylem je titul jakýmsi simulátorem chůze a běhu, kdy si užíváte přívalů adrenalinu a pozorujete (a snažíte se pochopit) strašidelný příběh. Samotnou původní hru dohrajete během osmi hodin, 15 – 20 pokud se vám nebude vůbec dařit nebo budete chtít prozkoumat každé zákoutí téhle vřavy. DLC Whistleblower, odhalující příběh před, současně a po prvním dílu, pak dohrajete zhruba za tři hodiny.

Osobně jsem si hry nejvíce užíval na cestách nebo v posteli před spaním, tedy v handheld módu, kde běží ve 30 fps a to v HD rozlišení. Také využívá plně HD Rumble a můžete se tak do role Milese opravdu vcítit. Impozantní na tomto druhu hry je však to, že v TV módu běží ve Full HD rozlišení, a to bez viditelných záškubů. S těmi všemi shadery, kývající kamerou napodobující chůzi a grafickými částicemi jde rozhodně o jeden z nejlepších portů na Nintendo Switch. Atmosféru hry kromě efektů grafických a zvukových dokreslují i takové malé detaily jako např. slyšitelnost pulsu protagonistova srdce nebo jeho dechu. Balíček Outlast: Bundle of Terror tak představuje notnou dávku adrenalinu a strachu, po které každý hororový fanda musí skočit jako pes po salámu. Na závěr jen takové malé doporučení – hrajte s občasnými přestávkami, když už ne kvůli mně, tak alespoň kvůli svému srdci – a také vám to pak déle vydrží.

Závěrečný verdikt

Hrůzný balíček Outlast: Bundle of Terror je ukázkovým příkladem survival hororové akce, kterou musí každý fanda lekaček, adrenalinu, a psychiatrické léčebny vyzkoušet. Nejen, že na Nintendo Switch vypadá opravdu dobře, ale i přes pár nedostatků a relativně krátký příběh se zároveň i skvěle hraje.

Kategorie Akční, Horor Hodnocení recenze
Počet hráčů 1
4/5
Vývojář Red Barrels
Vydavatel Red Barrels
Jazyk Angličtina
Cena 499 Kč
Dostupnost Nintendo eShop Věkové hodnocení PEGI
Datum vydání Vydáno, 27. února 2018
18
Webové stránky Oficiální webové stránky