Dobrý nápad by měl být dobře proveden. Pokud není dobře proveden, je promarněn. V případě Plague Road jsem byl z nápadu nadšen. Po nějaké apokalypse se doktor snaží dostat do města, ale v cestě mu stojí zmutované příšery. Musí tedy zachraňovat přeživší, které potká cestou a oni mu na oplátku pomůžou v boji nebo na jeho farmě. S jejich pomocí se doktor může do města dostat. Z obrázků to vypadalo jako strategická hra, trochu podobná něčemu na způsob Fire Emblem, smíchaného s hrou, ve které si stavíte město. Spletl jsem se.

Tutorial vás toho moc nenaučí

Obvykle je v moderních hrách častým problémem příliš dlouhý a zbytečný tutorial. V případě Plague Road je tomu však naopak. Tutorial je zde velice krátký. Doktor po cestě do města potká obchodníka Hektora, který ho varuje před příliš silnou armádou nepřátel, jenž na doktora čeká o kus dál. Doktor Hektorovo varování ignoruje a pokračuje dál po své cestě. Je napaden velkou skupinou příšer a je pochopitelně poražen. Probere se na farmě, na kterou ho Hektor zavedl poté, co ho zachránil. Obchodník doktora požádá, aby opětoval tuto laskavost tím, že na tuto farmu zavede přeživší, na které narazí. Poté Hektor odchází a tutorial je u konce.

Velmi působivý tutorial. Jen je škoda, že vás toho o fungování hry moc nenaučí. Nedozvíte se z něj jak získáte nové zbraně, jak doktora můžete zesílit, nedozvíte se, co máte s přeživšími dělat, prostě takto tutorial skončil. Dobrá, takže tutoriál byl celkem k ničemu, to nemusí vadit, pokud se vše máte dozvídat sami, a to má dodat na atmosféře objevování.

Svět je nezajímavý

Jakmile farmu opustíte, můžete si vybrat, kam se vydáte. Pochopitelně máte na výběr pouze první úroveň, takže si vyberete tu. Hra je ve 2,5D, čímž myslím, že postavu vidíte jen zprava nebo zleva, může chodit dopředu a dozadu a pohled kamery je fixní. Pohybujete se po jednotlivých obrazovkách, které na sebe různě navazují a tvoří dohromady nějakou mapu. Obsah světa je náhodně generovaný, vaším cílem je dostat se na konec jednotlivých úrovní (ne, že by vám to hra oznámila, přišel jsem na to sám asi po 8 hodinách hraní). Možná, že vám to nezní špatně, ale po hodinách hraní vám dojde, jak strašně repetitivní jsou tyto obrazovky. Je dost pravděpodobné, že podobnost jednotlivých obrazovek a náhodnost světa (někdy vede místnost do dalších místností v různých směrech, které se dále větví, ale většinou vedou do slepých uliček) měla dodávat na postapokalyptické prázdnotě světa a jeho (zamýšlené) tíživé atmosféře.

Když seberete strategii ze strategické hry

Největším problémem hry jsou ale bitvy. Když se doktor ve světě dotkne příšery, začne souboj s různým množstvím příšer (pokud je doktor sám, bojuje proti jedné příšeře, ale pokud sebou má další přeživší, může být nepřátel podstatně vícero). Souboje v Plague Road se odehrávají na čtvercové ploše. Vaše postavy mohou mít různé pozice, což zavání strategií, avšak bohužel, ta zde poněkud chybí. Útoky vaše i soupeřů sice mají různé dosahy, avšak krom určitého množství čtverců, kolik může být mezi vámi a vašim soupeřem, je zde zapotřebí minimální množství přemýšlení. Například: na poli je doktor a nepřátelský zmutovaný vlk. Doktor má za zbraň pistoli a meč, přičemž pistole dostřelí daleko a meč funguje jen přímo před příšerou. Vlk má pouze kousnutí, které je také na blízkost. Nejspíš byste tedy čekali, že se zapojením strategie se můžete vyhnout přímému souboji s vlkem (tím pádem i ztrátě životů) tím, že popojdete z jeho dosahu a střelíte ho. To byste se ale spletli, protože jednak vlk dojde dál než vy, takže je nemožné mu utéci a druhak i když vy máte první tah a třeba se vlkovi nějakým způsobem dokážete během jeho prvního útoku vyhnout, vaše standardní střela je tak slabá, že vlkovi uberete asi čtvrt života, ne-li méně. Takže nakonec je nejvýhodnější prostě jít proti vlkovi zblízka a seknout ho mečem, protože vás stejně nejspíš kousne a mečem ho zabijete většinou na dvě rány. Takže v situaci, ve které by jste čekali strategické řešení problému, je nejvýhodnějším řešením útok, který je nejméně strategický, tedy brutální síla. A takto je to s každým zápasem.

S větší skupinou už je to trochu lepší, pak musíte zvažovat útoky proti určitým nepřátelům podle množství jejich životů (třeba když bojujete proti skupině tří příšer, je dobré zabít silným útokem na dálku toho nejslabšího, protože pak už schytáte v nejhorším případě pouze dva útoky, místo tří). Ale i tak je to minimální množství strategie.

Na poli jsou dokonce i různě položené stromy přes které nemůžete projít a některé postavy mají schopnost stavět zdi se stejným účinkem, ale tyto překážky využít moc nejdou, protože soupeř může ujít příliš velkou vzdálenost, takže je obejde, a navíc skrz ně nemůžete střílet, takže nefungují ani jako jakési zákopy.

Co soubojům trochu dodává na zajímavosti je potřebná energie na útoky. Různé útoky vyžadují různé množství energie, která se postavám po daném množství pročekaných řad doplňuje, takže musíte dobře s útoky šetřit a předvídat, jestli náhodou nebude příští zápas tak těžký, že bude vyžadovat veškerou vaši energii. Díky potřebné energii se může třeba stát, že v týmu budete mít léčitele, který má špatnou regeneraci energie a velmi nákladné slabé léčení, takže musíte zvažovat, zdali je v určitou chvíli skutečně léčení zapotřebí. Přítomnost energie mi ale nepřijde jako dostačující omluva za jinak nudný bojový systém, spíše jako něco, co je nutné v téměř každé hře s podobným typem soubojů.

Hlavní část hry je nedomyšlená

Nudnost soubojů bych dokázal hře za určitých podmínek prominout. Pokémoni mají třeba souboje někdy také velmi repetitivní, ale máte za ně vhodnou odměnu, kterou jsou nové levely či noví společníci. V Plague Road tomu tak ale není, protože hra NENÍ RPG. Poražením příšer nic nedostáváte. Vaše postava nedostává levely (nebo pokud dostává, je to údaj, který vám není přístupný, a o kterém se ve hře nikdo nikdy nezmínil, takže si stojím za tím, že nejspíš neexistuje) a za bojování nedostáváte žádnou odměnu. Možná se ptáte, proč má tedy smysl bojovat? Odpověď je jednoduchá: nemá to smysl. Je to kompletní ztráta času. Jenom na bojích ztratíte vaše lektvary na doplnění životů či energie, které jsou poklady v truhlách ve světě, nebo které se vám tvoří na farmě. Je mnohem lepší před příšerami ve světě utéci.

To je ale často také nemožné. Ve světě před příšerami sice utíkat můžete, ale pak se vám stane, že doběhnete do slepé uličky daleko od startu a musíte se postupně probojovat zpátky, přes příšery, kterým jste utekli. Nebo ještě hůř, porazíte příšeru a jen tak tak jste přežili, projdete zpátky na předchozí obrazovku, když tu na vás zaútočí příšera, které jste minule unikli, a na kterou jste zapomněli. To už potom opravdu nemáte šanci.

Tradiční levely zde opravdu chybí

Jak už jsem zmínil, hra je mnohem zábavnější, když se vypravíte na cestu se skupinkou přeživších. Tu ale nezískáte lehce. Po záchraně přeživšího dostanete jednoho z několika typů přeživších: Peasant, Solder, Witch, Engineer a Nurse. Mají různé staty a různé útoky. Nemůžete si je nějakým způsobem zesílit, jenom je buď brát na výpravy, nebo je obětovat v jedné z vašich budov – něco, co tutorial také nevysvětlil. Když si vyberete na farmě jednu z vašich budov, můžete do ní dát na „odpočinek“ přeživší. Už je odtamtud nedostanete nikdy zpátky a pokud mají přeživší „odpočívat“ ve skleníku, dostanete za ně nejenom trochu bodů, které po nashromáždění dostatečného množství budovu upgradují, ale i lektvar. Lektvar za lidi. Tento doktor má očividně radši jiný význam odpočinku, než jaký bychom si normálně představili.

U postav s obzvlášť dobrými staty máte medaili, která značí, jak skvělí jsou. Z mého hraní usuzuji, že nejlepší medailí je zlatá. Celá farma je dobrý nápad a sbírání postav ve své podstatě také může být zábavné, problémem je zde však bohužel opět v provedení. Získávání postav je kompletně náhodné, takže můžete trávit hodiny jejich sbíráním bez nálezu jediné postavy se zlatou medailí. A problém u upgradování budov je, že jejich vylepšování je příliš pomalé. Na jejich vylepšení je zapotřebí velké množství přeživších, a to i na poměrně zbytečné upgrady, o které nestojíte, ale které jsou nutným dalším krokem pro získání něčeho lepšího.

Z toho by člověk usoudil, že je lepší si přeživší brát sebou na výpravy jako skupinku. Vzpomeňte si ale, že boje jsou zbytečné, a že se skupinkou je nepřátel víc. Co jsem ale nezmínil, je penalta za prohru. Když je doktor sám, penalta není žádná (nebo jsem si žádné nevšiml – hra vám toho vážně moc neřekne), ale když sebou máte skupinu, všichni, kromě doktora, zemřou. Je tedy výhodnější vydávat se se samotným doktorem na cesty, při kterých zachráníte co největší množství přeživších a pak zemřete, protože zachránění přeživší vám zůstanou i po prohře. Takto si můžete vylepšit pomalu ale jistě budovy, které doktorovi dodají víc životů, energie a nové útoky. Jak už jsem mnohokrát řekl, nezní to špatně, ale…. Proč jsou budovy nutné? Kdyby doktor získával tradiční levely z bojů, měly by boje smysl a celá hra by byla mnohem zábavnější. A co jsem řekl na začátku, je pořád pravda. Doktora nemůžete zesílit. Jeho standardní útok bude vždy slabý, jen ho můžete naučit nové útoky, které vyžadují více energie, kterou si sice můžete vylepšit, ale její regeneraci ne. Nakonec bude váš doktor oproti zbytku týmu (který má v ideálním případě samé zlaté medaile) slabý, protože někteří přeživší mají silné útoky se skvělou regenerací, takže jejich užitečnost doktora výrazně převyšuje.

Jakmile budete mít pocit, že jste zabili dostatečné množství svého života na první úrovni této hry, a že váš tým má nějakou šanci na přežití, můžete se vydat s velkou skupinou o maximálně pěti bojovnících na cestu.

Nejspíš narazíte na postavy, které od vás budou vyžadovat přítomnost dvou typů postav ve vaší skupině. Pokud je máte, dostanete novou budovu, která vám dovolí učit určitý typ postav nové útoky. Pokud ne, máte smůlu, protože se budete muset vrátit zpátky do města, v nejhorším případe chybějící typ postavy ve světě nalézt a opět se vypravit hledat postavu, která kombinaci dvou postav vyžadovala. Tyto postavy vypadají většinou poměrně hustě, ale i přes slib, že přijdou na doktorovu farmu, se na vás vykašlou, jen vám dají nové budovy.

Když dáte do budovy pro nový útok určitého typu postav odpočinout postavu daného typu, dostanete dvakrát tak velké množství bodů do vylepšení budovy, než byste dostali za jinou postavu. Zdůrazňuji to tady, protože mi trvalo dlouho, nežli jsem si toho všiml. Tato informace je napsaná v barvě, která není příliš výrazná, v rohu postavy, což je místo, na které byste se nejspíš ani nekoukli. A jako obvykle, o této důležité informaci se tutorial nezmínil.

Monotonie

Konečně! Vaše skupina se dostala do druhé úrovně! Jak to poznáte? Nijak. Druhá úroveň hry vypadá úplně stejně jako první, jen na vás budou útočit větší skupiny příšer, takže budete muset opět trávit hodiny pomalém zesilováním vašich postav. Opravdu je jediným rozdílem obtížnost, vizuálně jsou úrovně identické.

A jakoby nestačilo znechucení z monotonie bitev a pořád stejných barev hry, na které se budete hodiny koukat, nudná je i hudba. Vůbec se nemění, uslyšíte jen dvě skladby, na farmě a ve světě. Takže nejspíš hudbu hry vypnete.

Závěrečný verdikt

Hodněkrát jsem se už zmínil o tom, jak tato hra spoléhá na svou atmosféru. Problémem je, že tato hra žádnou silnou atmosféru nemá. Hra nedává žádnou motivaci ji hrát. Nebudete se cítit silnější ani po hodinách hraní. Nejste odměněni zajímavými vizuálními rozdíly v nových částech mapy. Souboje jsou zbytečné a odpudivé. Takže nemáte moc důvod se ke hře vracet. Hra má dobrý nápad. To je asi jediná věc, která byla na hře povedená. Bohužel bylo její provedení opravdu špatné. Má nudné a zbytečné souboje. Náhodnost hry je otravná. Hudba je pořád stejná, taktéž i nové úrovně vypadají pořád stejně a budovy se upgradují příliš pomalu. Plague Road je hra, která by nejspíš dobře fungovala jako hra zadarmo pro chytrý telefon, kde si můžete silnější postavy koupit a nebo je dostat náhodou. V takovém případě by zbytečnost příšer dávala smysl, protože by to byla překážka pro hráče, která by byla překonatelná mikrotransakcemi. Na to, aby byla dobrá jako plná hra, by měly být bitvy záživnější s nějakou motivací pro další hraní, systém domů by musel být předělán, aby byly upgrady rychlejší, nebo ještě lépe, aby nebyly zapotřebí vůbec, nebo mnohem více propracované se spoustou možností vyplývajících z každého upgradu. Nové úrovně by musely být unikátní, hra by měla mít víc skladeb a hlavně by měla mít tradiční levely. Proč by mi mělo záležet na postavě, která má svůj hlavní útok pořád stejně slabý? A proč by mi mělo záležet na přeživších, které zlepším jen tím, že je nahradím lepšími? Ve stavu, v jakém se Plagu Road nachází, působí hra spíše jako beta verze plné hry. Skvělé nápady jsou sice chvályhodné, ale tato hra prostě není zábavná a nedoporučuji ji. Doufám, že přijde nějaký doktor a vyléčí její mor.

Kategorie RPG, Strategická Hodnocení recenze
Počet hráčů 1
1,5/5
Vývojář Arcade Distillery
Vydavatel Arcade Distillery
Jazyk Angličtina
Cena 315 Kč
Dostupnost Nintendo eShop Hodnocení PEGI
7
Datum vydání Vydáno, 21. prosince 2017