Závodní hry mám rád. Nejen simulace, ale i třeba něco trochu arkádovějšího nebo oddechového. Super Toy Cars vypadalo na první pohled slibně a trochu jinak, než ostatní hry v tomto žánru, proto jsem se rozhodl podívat se mu na zoubek.

Autíčka mezi hračkami

Na první pohled se tu nedá ubránit jistému Déja Vu. Jako malý jsem rád hrával Re-Volt, kde jste jezdili s RC auty v hračkářství, obchodě nebo botanické zahradě. Tady jezdí autíčka – hračky, po podlaze pokoje, plného hraček, v obchodě… Vidíte tu podobnost? Během jízdy můžete podobně jako třeba v Mario Kartu sebrat box s předmětem, který vám může pomoci dostat se dopředu. Každý box rovnou ukazuje, co za zbraň skrývá a jakmile seberete nový, nahradí se jím ten starý. Kromě plynu a brzdy můžete využívat i tlačítko drift, bez kterého zatáčky prakticky vytočit ani nejdou a boost, který získáváte skoky a driftováním.

Nápad dobrý, realizace pokulhává

Co musím ocenit, ve hře není nouze o špatné nápady. Tratě jsou poměrně hezky poskládané z hraček či různých jiných tematických předmětů, a navíc jsou trochu dynamické. Někde se rozsypou kuličky, jinde zase můžete posouvat s kostkami… Snaha byla i o variabilitu, takže tu najdete i mosty, tunely a zkratky. Modely aut a prostředí nejsou nijak realisticky vyhlížející, ale drží si všechny konzistentní styl. Zajímavý je i mód Evade, který funguje jako klasická eliminace, navíc se tu na trati náhodně objevují miny, kterým se nedá vždy snadno vyhnout. Jelikož ale jde o závodní hru, musím vytknout mizerný jízdní model. Řízení dokáže být občas dost těžkopádné, tu a tam předmětem projedete nebo se vybouráte až o jeho střed. Hodně zamrzí občasná změna směru od nabourání do neviditelné zdi a taky to, že v některých tratích se vysekáte pouhým dopadem z prvního mírného skokánku (tak jako ostatně i všechna NPC auta). Kolize jsou vyloženě tragické. Že po zasažení předmětu uděláte hodiny je ok, ale bourání do protihráčů a někdy i do stěn se nechová tak, jak by mělo. I když máte silnější auto, soupeř vás stejně zbrzdí, pouhé ťuknutí vás může otočit do protisměru a systém vracení na trať vás automaticky vrátí, i když jste to zrovna vybrali. K tomu všemu je ještě velmi krátká „kariéra“ – všechny poháry se mi podařilo dokončit s průměrně cca 85 % skóre za dvě a půl hodiny.

Zábava na večer. Jeden.

Ačkoliv tratě nejsou krátké a mnohdy se jezdí několik kol, AI vám zas až tak moc nezavaří a pokud budete chytře šetřit, budete za chvíli drandit s tím nejlepším autem. Hraní tak uteče velmi rychle a po dokončení kariéry už se vám i kvůli výše zmíněným chybám nebude moc chtít hrát znovu. K dispozici je i multiplayer, ke kterému se dostanete přes samostatný závod, pokud máte připojených víc ovladačů a zmáčknete “A“. Je-li hráč 1 příliš rychlý, může závod spustit ještě, než se ostatní připojí. Matoucí je i přepínání parametrů závodu, jako třeba obtížnost, jednotlivými tlačítky. Co můžu pochválit je sountrack. Nepatří sice k těm, které byste chtěli mít na vinylu, ale není špatný. Postarala se o něj kapela The Spin Wires a nese se v žánru Alternative/Indie. Místy jsem ale měl spíš pocit, že si kapela udělala hru, protože soundtrack bylo to jediné, co zrovna nebylo špatné. Smutné je, že hra vyšla už dříve (2014) na jiné platformy, včetně Wii U a od té doby autoři nedostatky nevylepšili.

Závěrečný verdikt

Super Toy Cars by mohlo být mnohem víc. Celé to ale na mě působí trochu odfláknutě a nedodělaně. Tratě jsou ale moc pěkné, hudba není špatná a dá se hrát i v multiplayeru. Jízdní model je nicméně bída, děs, kolizní systém jakbysmet a celá hra je navíc velmi krátká. Na ukrácení jednoho večera může být, děti, které od závodů nečekají příliš realismu, si hraní také mohou užít a třeba jim to vydrží déle. Tu a tam je zajímavý nápad, který zabíjí špatná realizace.

Kategorie Závodní Hodnocení recenze
Počet hráčů 1-4
2/5
Vývojář Eclipse Games
Vydavatel Eclipse Games
Jazyk Angličtina
Cena 249 Kč
Dostupnost Nintendo eShop Věkové hodnocení PEGI
Datum vydání Vydáno, 2. března 2018
3
Webové stránky Oficiální webové stránky