Hned na úvod této recenze bych rád přiznal, že jsem neskutečně rád za snahu firmy Nintendo neustále vydávat předělávky svých starších titulů na nové konzole a jakožto fanoušek her ze série The Legend of Zelda jsem rád především za ně. Mezi velmi zajímavé tituly patří bezesporu i dvacet šest let starý Link’s Awakening původně vydaný na konzoli Game Boy. Mnoho handheldových dílů série přineslo trochu jiná dobrodružství, než na jaké jsme byli zvyklí z „velkých“ dílů. Nejinak je tomu i v Link’s Awakening a úvodní video, které je vytvořené překrásnou ruční kresbou evokující kouzlo starých animovaných filmů, to jenom potvrzuje. Vidíme v něm Linka, kterak se plaví po bouří zneklidněném moři a zápasí s vlnami, boj však prohrává. Po úderu bleskem jde loď ke dnu a náš hlavní hrdina je zázrakem, podobně jako Tom Hanks, vyplaven na břehu neznámého ostrova. Žádná Zelda, žádný triforce, žádný Ganon, žádný Pátek. Teď musí Link zachránit sám sebe, ale žádný strach – sám rozhodně nebude. Na pláži se setkává s dívkou Marin, která jej omráčeného dotáhne do městečka, kde se po probuzení seznámí s obyvateli ostrova a samozřejmě námi. Dále už je to klasické dobrodružství, jak jej můžete znát z mnoha jiných dílů. Chopíte se štítu a meče a vyrážíte na průzkum okolí. Cíl je jasný – opustit ostrov a vrátit se domů. K tomu bude nutné posbírat osm magických hudebních nástrojů a probudit Wind Fish, jedině tak se z ostrova dostanete. Kdo nebo co je Wind Fish teď není důležité. Z toho sálá dobrodružství na všechny strany, no ne?

Pokud patříte mezi nováčky série a první díl, který jste hráli, byl Breath of the Wild, tak vás asi překvapí, že tentokrát jde o čistě lineární záležitost. Poslední Zelda hráčům dovolila vydat se na průzkum obrovského světa dle jejich gusta. Ostrov Koholint, na kterém se nacházíte, může lehce vzbuzovat dojem, že se dá vyrazit kamkoliv. Avšak po chvíli zkoumání zjistíte, že to tak není. Tu vám v cestě stojí kámen, který nelze odsunout, tam zas propast, co nejde přeskočit, tady vám chybí nějaký předmět apod. Zkrátka klasická hratelnost známá z mnoha a mnoha dílů série The Legend of Zelda. Ostatně to, že jde o předělávku staré hry lze poznat z různých aspektů. Některé jsou příjemné, jiné už o něco méně. Jedním z těch, které asi nikoho neurazí, je absence jakéhokoliv sofistikovaného tutoriálu. Základní informace sepsané v několika knihách, které můžete rychle obejít, tady je meč, tu je štít, a to je vše. Jste hned vhozeni do akce. Samozřejmě hra vám bude chytře napovídat. Neřekne vám sice jdi tam a udělej tamto, ale vždy vám naznačí směr, kam by bylo dobré se vydat. Jak se tam dostanete a co budete dělat dál, je zase ve vašich rukách.

Přestože jsem se snažil naslouchat dobře mířeným radám, zasekával jsem se téměř na každém kroku a nebylo to proto, že by byla hra hloupě navržená, ale proto, že jsem slepý a ignoroval jsem nastavená pravidla světa. Při hraní jsem v jedné diskuzi četl komentář, který hře vytýkal délku a že ji lze snadno dohrát pod deset hodin. Přiznávám, že hra je kratší než jiné (v sérii TLoZ), ale myslím si, že pod deset hodin to zvládnou jen ti nejlepší. Ostatně hrát lze s aktivovaným Master Modem, ve kterém obdržíte od nepřátel dvojnásobné poškození a srdíčka si lze doplnit jen na určitých místech. Pokud se pro tento režim rozhodnete, budete umírat a ještě několikrát umírat na každém kroku. Snadno vás zabije srážka s každou potvorou, každá nevyžádaná exkurze na dno jámy. Když jsem říkal, že vás hra vede, na několika místech jsem obdivoval genialitu, s jakou jsou nápovědy v prostředí umístěny, stačí mít oči dokořán a být pozorný. Navíc když si nevíte rady, můžete si zavolat o nápovědu jednomu starému obyvateli městečka. Nepoví vám moc, ani málo. Postupně procestujete celý ostrov, kde budete muset prozkoumat osm žalářišť* a čelit mnoha monstrům a samozřejmě porazit přebývajícího strážce. K tomu vám bude dopomáhat zkušené používání meče a štítu a mnoho užitečných předmětů. Myslím, že zkušené harcovníky nabídka ničím nepřekvapí. Najdete zde bomby, bumerang a mnoho dalších předmětů známých z jiných dílů. Snad jen peříčko, díky kterému lze skákat, je ve hrách s tilt-shift provedením celkem nevídaným předmětem. Kromě toho bude asi nejpoužívanějším, protože zrychluje pohyb po mapě.

* Pokud jste se zarazili u slova „žalářiště“, je to pravděpodobně proto, že neexistuje. Tedy doufám. Použil jsem ho poprvé v tomto textu jako kombinaci slov žalář a bludiště. Myslím, že to odpovídá zeldovskému dungeonu nejlépe. 🙂

Hra ale není bez chyb a některé věci mi vyloženě vadily a zaváněly minulostí. Myslím, že je to zkrátka rys starých her, ale i přestože jsem se snažil přistoupit na daná pravidla mi vadilo, že mohu posunout kamenem jenom jednou. Jindy jsem nechápal, proč s tímto blokem pohnout jde a tady zase ne, ačkoliv mu nic nebrání v cestě. Když už se naučíte přeskakovat propasti nestandardní délky, přijdete na to, že některé jsou navržené na jiný předmět, i když jsou stejně dlouhé. Navíc v jednom z žalářišť se od vás očekává akce, za kterou se v běžných situacích platí životem. Zkrátka vás nenapadne něco takového dělat. Někomu by mohla také vadit kolísavá obtížnost jednotlivých žalářišť, kdy se očekává, že první bude nejsnadnější a poslední nejobtížnější. Tímto zdravím žalářiště číslo sedm, držím vám všem palce a přeji pevné nervy, především těm, kteří zvolili Master Mode jako já. Trochu mě překvapila také setkání se strážci, kteří mi po nekonečném a opakovaném bloudění přišli jen jako taková malá sladká tečka na závěr. Tím ale nechci ani říct, že by to šlo levou zadní. Jen výzva byla o něco snadnější, než jsem očekával. Většinu z těchto věcí lze snadno prominout, možná budete trochu prskat, že je to otrava, ale jde to. Co mi přišlo jako vyloženě nefér, byla zmíněná akce.

Jinak nedokážu hře vytknout nic. Do třetice všeho dobrého, musím vyzdvihnout grafické zpracování. Od prvního pohledu je jasné, že to bude malebné dobrodružství, ostrov Koholint působí kouzelně, provedení tilt-shift ve vás evokuje, že je prostředí vytvořeno ručně a díváte se na jeho miniaturu. Tento efekt je nejvíce znát v horské oblasti. Stejně tak krásný je hudební podkres v čele s Ballad of the Wind Fish nebo skladbou ze šestého žalářiště. Atmosféra titulu je zkrátka jinde. Není to o záchraně světa, není to nic osudového. Je to krásné pohádkové dobrodružství. Při kochání se krásou ostrova vám určitě neunikne podobnost postav s těmi z Houbového Království. Ty si tu střihly menší cameo. Navíc v rámci jedné z miniher lze získávat sošky postav jako je Shy Guy, Piranha Plant a umístit je na podstavce obyvatel vesničky. Minihra je založená na principu automatu s drápem, kdy se snažíte dostat vytoužený předmět z pásu nebo podstavce do vaší kapsy. Samotný výskyt postav není jediným „máriovským“ aspektem, který tu naleznete. Průchody schodištěm jsou tu koncipované jako levely z her Super Mario, tedy pohledem z boku.

Ostrov je skutečně krásný a ne každému se bude chtít jen tak odejít. Pro takové hráče je zde několik miniher. Můžete si vyzkoušet jízdu na raftu a získat další cenné předměty, zarybařit si u místního rybáře a pokud patříte mezi lovce pokladů, po ostrově je ukryto mnoho mušlí. Dokážete je najít všechny a získat tak nějaký užitečný bonus? Úplnou novinkou je výskyt postavy hrobaře Dampého a jeho domečku, ve kterém se ukrývá další žrout času – editor vlastních žalářišť! Skládání je velice snadné. Na mřížku o šedesáti čtyřech polích skládáte bloky již hotových místnosti, které jste sami navštívili v průběhu hraní. Ty lze libovolně kombinovat a hra vás sama upozorní, pokud vytvoříte nelogickou nebo jinak nevyhovující sadu místností. Vytvořené místnosti můžete přenášet na amiibo figurkách a vyzvat tak své přátele, aby pokořili vaše nové pekelné žalářiště. Tato minihra je navíc kompatibilní s dalšími amiibo figurkami ze série The Legend of Zelda, které vám přidají exkluzivní bloky místností.

Když jsem na začátku chválil vydání starých titulů v nové podobě, ukončím tento článek ještě jedním přiznáním. V mém osobním žebříčku se Link’s Awakening zařadil na první místo v rámci handheldových a na druhé místo v rámci všech Zelda her. První místo si u mě stále drží Skyward Sword.

Závěrečný verdikt

Link’s Awakening je velice zdařilou předělávkou stařičkého handheldového titulu, která vás od prvního okamžiku okouzlí malebným grafickým provedením a nabídne dobrodružství, které není úplně bez chyb, nepatří mezi nejdelší, ale je zábavné a místy velmi náročné. Příjemným bonusem jsou rozličné minihry, především editor vlastních žalářišť.

Kategorie Akční, plošinovka, logická Hodnocení recenze
Počet hráčů 1
4/5
Vývojář GREEZO
Vydavatel Nintendo
Jazyk Angličtina
Cena 1499 Kč
Dostupnost Nintendo eShop, NintendoShop.cz Věkové hodnocení PEGI
Datum vydání Vychází, 20. září 2019
7
Webové stránky Oficiální webové stránky