Série Yooka-Laylee je jakýmsi duchovním pokračovatelem Banjo-Kazooie. První hra se snažila být 3D plošinovkou a asi nikoho nepřekvapí, že na Switchi byla přijata lépe, než na ostatních platformách. Hlavní výtkou, na které se shodli hráči všech platforem, je málo originality a inovace. Druhý díl tedy celý koncept od základů změnil, zůstali jen hlavní hrdinové.

Zachraňte někdo včely!

Ústředními postavami není nikdo jiný, než sympatické duo – chameleon Yooka, kterému na hlavě sedí netopýřice Laylee. Nerozluční kamarádi se opět zapletou se starým známým záporňákem – Capital B se tentokrát nesnaží přetavit knihy na peníze, ale sestrojil nový stroj, kterým chce ovládnout všechny včely. Ukrývá se ve svém doupěti, „Impossible Lair“, a do zkázy včelího světa tak jak ho známe, zbývá už jen málo. Příběh není nijak složitý, ale ukrývá v sobě opravdu osvěžující 2D plošinovku. To a rozsáhlý „overworld“ jsou hlavními změnami oproti jedničce. Cílem hry je tedy zvládnout velmi těžkou úroveň, kterou je právě Impossible Lair. Pokud si speedruny plošinovek dáváte k snídani, můžete se do ní pustit rovnou, pokud ne, můžete aspoň vyzkoušet, že to tak snadné nebude. Ve druhém případě vám nezbyde nic jiného, než prozkoumat rozlehlý trojrozměrný svět (v pohledu shora), najít všechny úrovně a tajemství a osvobodit členy beetalionu královny včel. Každý zachráněný agent za vás v Impossible Lair vezme jeden zásah. Čím víc jich budete mít, tím snazší závěrečný level bude. Rád bych dodal, že atmosféra by se dala krájet, nicméně zmíním spíš dobrou práci s hudbou, která do každé oblastí a části hry skvěle padne a hraje významnou roli v budování atmosféry. I když hra není příliš vážná či dramatická, ale velmi optimistická.

Je to plošinovka, není to plošinovka…

V minulém odstavci jsem zmínil overworld. Ten tu ale není jen tak pro parádu a přecházení mezi úrovněmi, jako třeba ve 2D hrách s Mariem. Jde o další část zážitku z hraní. Ukrývá totiž spoustu tajemství, skrytých cest a překážek. K úrovním se často nedostanete jen tak, což sice pro někoho může být nevýhoda, ale podle mého názoru jde o výbornou inovaci. Tento svět je také s úrovněmi propojen. Každý jeden level má vždy dvě varianty různě overworldem ovlivněné. A autoři hry tu byli kreativní. Někdy se zatopením z úrovně stane podvodní, zmrazením vodotryskové se zase odemknou nové cesty vzhůru a většinou jde o vskutku výrazné změny. Detailsty, jako jsem já, určitě potěší i to, že nová cesta, kterou druhá varianta odemkne, už v té první je, jen je nedosažitelná. Najít tu můžete i toniky, které mohou výrazně změnit jednotlivé úrovně, a to buď za cenu nižšího zisku pírek (zdejší platidlo), pokud jde o pozitivní či zjednodušující efekt, nebo vyššího, pokud hraní ztěžují, jako třeba prohození tlačítek. Teď už ale konečně přejdu k tomu, co většinu láká asi nejvíc, a to je samotné plošinovkování. To je naprosto perfektní díky skvělé kombinaci několika starých mechanik s těmi novými. Základními prvky jsou jako obvykle skok a běh plus útok – švihnutí ocasem. Navíc je tu ale kotoul a jeho „druhý stupeň“, kterými můžete prorážet bedny, nepřátele, ale především ho budete využívat na dlouhé skoky a zrychlení přesunu. Yooka může svým dlouhým jazykem chytit některé objekty a pak je vyplivnout, a tím zpřístupnit tajné dveře nebo odrovnat pavouka bránícího v postupu. Nepřátele jinak často, ale ne vždy, můžete skolit skokem na hlavu. Jakmile ale oni dají zásah vám, ztratíte Laylee a dokud ji nechytíte, bude poletovat a panikařit a Yooka nebude moct používat některé schopnosti, třeba druhý stupeň kotoulu a schytání zásahu bez ní vás vrátí k checkpointu. I bez Laylee se ale můžete dostat dál a třeba budete mít štěstí a najdete zvonek, který ji opět přivolá. K těmto mechanikám si ještě přičtěte pohyblivé plošiny, běžící pásy, vodotrysky, lana a prakticky všechny možné prvky, které jste v plošinovkách mohli potkat. I když je tu „půjček“ od jiných her hodně, jde o vynikající a svěží koktejl, který je podtrhován možností úžasně plynulé a rychlé hratelnosti, ale i dobře rozmístěnými checkpointy, které ocení obzvlášť nejmladší. Přirovnat by se dalo k mixu Yoshiho, Donkey Kong Country a Banjo-Kazooie, ale jen v tom nejlepším slova smyslu, protože Yooka-Laylee si od nich půjčuje vážně jen to nejlepší. Vizuálně jde o hezkou hru, která v docku i handheldu běží v plynulých 60 fps!

Závěrečný verdikt

Yooka-Laylee and the Impossible Lair přináší jedno velké a skvělé překvapení za druhým, a ačkoliv si hodně prvků hratelnosti půjčuje od jiných legend žánru, je neskutečně originální, kreativní a vskutku osvěžující. Díky nižšímu ratingu si ji můžete zahrát i jako relax, toniky si ji pak ještě můžete ztížit či naopak více zlehčit, a to se bavím jen o plošinovkové části. Úžasný je i overworld, který sice může někomu vadit, pokud chce hrát jen jednotlivé levely, ale věřte mi, o hodně byste se připravili. Skvělou hudební a vizuální stránku pak korunuje stabilních 60 snímků za sekundu v handheldu i docku. Playtonic se tímto kouskem opravdu vyšvihli – vytvořili skvělou hru, která nejen předčí svého předchůdce, ale opravdu si zaslouží vaši pozornost.

Kategorie Akční, Adventura, Plošinovka Hodnocení recenze
Počet hráčů 1
4,5/5
Vývojář Playtonic Games
Vydavatel Team17 Digital Ltd.
Jazyk Angličtina
Cena 749 Kč
Dostupnost Nintendo eShop Věkové hodnocení PEGI
Datum vydání 8. října 2019
3
Webové stránky Oficiální webové stránky