Po stopách real-time tactics série Commandos

Už jen 4 dny dělí hráče od možnosti zakoupit a zavzpomínat si na staré časy se strategickou hrou Commandos 2: Men of Courage, resp. s jejím HD remasterem kompletně upraveným pro konzoli Nintendo Switch. K této příležitosti jsem se rozhodl podívat se do minulosti na předcházející i navazující tituly a připomenout si, o čem hry ze série Commandos byly.

Commandos: Behind Enemy Lines

Poprvé se se hráči mohli podívat za nepřátelskou linii v roce 1998, kdy se 1. července na pultech obchodů objevil první díl této náročné real-time strategie zasazené do druhé světové války. Commandos: Behind Enemy Lines vznikl pod křídly španělského studia Pyro Studios sídlícího v Madridu. Zatímco v době vydání mohli hráči o real-time strategické (RTS) hry zakopávat na každém kroku, na poli real-time taktických her (RTT) byl výběr o něco menší. To byl i důvod proč se tehdejší vedoucí vývoje Gonzalo Suarez rozhodl vytvořit Commandos: “Viděl jsem, že se téměř nevyvíjejí žádné taktické akční hry, a tak jsem se rozhodl jednu vytvořit.”

V této hře zasazené do období druhé světové války se hráč ujal role velícího důstojníka, který se s pomocí několika členů speciálního komanda snaží mařit nacistické plány zvrátit průběh války ve svůj prospěch. Jedním z hlavních rysů hry, které ji celou formovaly, resp. její náročnost, byly speciální schopnosti jednotlivých členů komanda. Každý z nich dokázal pouze určité akce a pro úspěšný postup misí byla třeba jejich spolupráce. První členem a vůdce komanda, seržant Jack O’Hara přezdívaný Green Beret, Tiny nebo Butcher. Především poslední přezdívka skvěle popisuje postavu Jacka. Jakožto bývalý šampion v boxu se stal postrachem nejen pro své nepřátele, ale měl problémy také u svých nadřízených. Jack preferuje boj z blízka při kterém využívá svoje ruce a především dlouhý vojenský nůž. Mezi jeho schopnosti patří zdolávání vysokých překážek, maskování v zemi pomocí polní lopaty, přenášení těl a také vyrušení nebo nalákání nepřátelských jednotek za pomocí vějičky Philips L12. Druhým členem komanda se stal James Blackwood zvaný jako Fins, the Marine nebo prostě The Diver. James jakožto fantastický plavec vyniká právě při práci na vodě. Vybaven potápěčskou výbavou včetně tiché harpuny dokáže nepozorovaně proklouznout pod hladinou vody na nepřátelská území a tiše odstranit nepřítele. Vybaven nafukovacím člunem také může převážet další členy komanda. Také jako jediný dokáže ovládat lodě. Když už jsem zmínil řízení, na to má také komando svého specialistu – Samuela Brooklyna zvaného The Driver. Samuel kromě řízení zvládá manipulaci s těžkou a dělostřeleckou technikou, ale také dokáže léčit své kumpány. Druhým členem komanda, který také zvládá první pomoc, je odstřelovač Francis T. Woolridge zvaný prostě The Sniper. Jak už jsem se zmínil, Francis patří k nejlepším odstřelovačům, a proto je odstřelovací puška jeho hlavní zbraní.  Předposledním členem komanda je ženista Thomas Hancock zvaný Inferno nebo opět prostě výstižně The Sapper. Posledním mužem je Rene Duchamp – The Spy. Rene se díky své komunikativnosti a znalosti mnoha jazyků stal špiónem. Dokáže se infiltrovat mezi nepřátelské jednotky v přestrojení, odvádět pozornost a v případě nutnosti zasadit smrtící dávku jedu z injekční stříkačky.

Těchto šest mužů tvoří původní jádro komanda a díky jejich specifickým schopnostem byla ve hře nutná jejich spolupráce. Vzhledem k tomu, že každý člen byl vybaven pouze základní pistolí, byl první díl zaměřen především na tichý postup misí, kde použití zbraně bylo až poslední možnou volbou. Samozřejmě, tam kde to bylo vhodné, bylo výhodné střílet. Střelba nebo obecně jakákoliv hlasitá akce znamenala spuštění alarmu, což vedlo k nárůstu nepřátelských jednotek a rychlého ohledání místa. Hráč si tedy skutečně musel dobře rozmyslet, jak správně postupovat. Vaše komando mohlo být prozrazeno také podle stop, které členové komanda zanechali ve sněhu apod. Kromě samotného ovládání členů měl hráč k dispozici malou mapku, na které mohl sledovat, kde všude jsou rozeseté nepřátelské jednotky, velice důležitý nástroj pro kontrolu dohledu nepřátelských jednotek a poznámky k misi. Hráč se během dvaceti misí podíval na různá místa v Evropě a Africe a zatápěl nacistům pod kotlem. Hra také obsahovala kooperativní multiplayer, takže kdo měl chuť a možnosti, mohl kosit nácky s kamarády.

O tom, že se hra povedla, nebylo pochyb. Hovořilo pro to nejen nadšení hráčů a dobová média, která hru hodnotila v průměru okolo 80%, ale i prodeje, které zajistily pokračování série v podobě datadisku Commandos: Beyond the Call of Duty.

Commandos: Beyond the Call of Duty

Datadisk Beyond the Call of Duty vydaný jako samostatně hratelný titul přinesl osm nových misí zasazených do oblastí Anglie a Německa, ale oproti prvnímu dílu také do Řecka, Jugoslávie, Pruska a Holandska. Ve hře byly vylepšeny textury a představeny nové taktické prvky v rámci schopností jednotlivých členů komanda, jako např. používání kamenů a balíčků cigaret pro vyrušení a nalákání  nepřátelských jednotek, možnost omámení úderem pěstí a také následné ovládání jednotky před hlavní vaší zbraně.

V tomto díle se také objevila nová postava Natasha Nikochevski s přezdívkou The Lips. Natasha měla podobné využití jako The Spy, tedy zaujímat pozornost nepřátelských jednotek, nicméně k tomu využívala svého šarmu a jiných ženských zbraní.

Stejně jako první díl i datadisk byl přijat velmi dobře a vydláždil cestu druhému dílu. Obecně panovalo přesvědčení, že mise jsou mnohem náročnější než u prvního dílu a přirovnávány právě k dílu druhému. Já osobně považuji dvojku za lehkou a jako jedinou se mi ji podařilo dohrát i na nejtěžší možnou obtížnost, takže tento názor moc nesdílím, protože mise z datadisku byly skutečně velmi náročné i přes rozšíření možností členů komanda.

Commandos: Beyond the Call of Duty patří k mým nejoblíbenějším dílům a tomu jistě pomáhá nostalgie a vzpomínky na to, jak jsem tento díl před vánočními svátky objevil na pultech doplňkového prodeje v obchodu Penny Market a dodnes mám hru schovanou.

Commandos 2: Men of Courage

Druhý díl série vydaný v roce 2001 nově také na herní konzole využíval zaběhnutých mechanik z prvního dílu a datadisku, ale přinesl do série mnoho změn a novinek. První velkou novinkou bylo 3D prostředí a možnost procházet interiéry budov a podvodních lokací. Díky tomu se prostředí misí stalo mnohem dynamičtějším a nabízelo mnohem více strategií právě využíváním práce s interiéry.

Dalším novým prvkem byl měnitelný inventář členů komanda. Každý člen komanda mohl prohledat nepřátelské jednotky a stylem drag and drop přesunout vybavení do svého inventáře. Stejným způsobem bylo možné předávat vybavení mezi členy komanda. V souvislosti s touto novinkou šlo ruku v ruce rozšíření schopností jednotlivých členů komanda. Stále platilo, že každý člen si udržoval určité unikátní schopnosti, které jiný nedokázal, ale zároveň bylo možné, aby každý mohl používat více zbraní, používat léčivé předměty jako konzervy nebo lékárničky, omámit nepřátele, řídit základní dopravní prostředky apod. Tato změna přispěla k “realističnosti”, nicméně dle mého názoru právě tato změna stála za tím, že hraní bylo mnohem snazší. Objevily se také nové schopnosti jednotlivých postav. Například The Diver mohl vrhat na nepřátele nože (velice užitečná a mnou oblíbená schopnost) nebo využívat lano s hákem pro zdolání vysokých stěn, The Sniper a The Green Beret dokázali vylézt na telefonní sloupy a každý toho využít pro to co umí nejlépe. The Sapper dostal možnost využívat detektor kovu a odhalovat nepřátelské miny.

Komando se také rozrostlo o nové členy. Paul Toledo coby obratný a rychlý zloděj, se stal členem komanda díky chybě. Při jedné akcičce ukradl kufřík našeho špióna Rene Duchampa. Ten jej poté doporučil mezi členy komanda. Paul alias The Thief vynikal v plížení, zdolávání překážek, omráčení nepřátel, vylamování zámků, zkrátka člověk na tichou rychlou prácičku. Druhým novým členem se stala již výše zmíněná Natasha Nikochevski alias The Lips, která v omezené formě kombinovala schopnosti špióna a odstřelovače. Třetici nových členů uzavřel pes Whiskey, kterého mohl hráč využít na přesun vybavení mezi členy komanda nebo štěkotem vyrušit nepřátelské jednotky.

Hra také představila mnoho nových předmětů a zbraní jako např. dalekohled, mnoho druhů výbušnin nebo třeba smrtící plamenomet.

Zajímavé bylo i složení misí. V druhém díle se komando podívalo do mnoha exotických zemí jako např. Barma, Japonsko nebo na ostrov Savo v Jižním Pacifiku. Navíc v každé misi mohl hráč hledat kousky roztrhnuté fotky. V případě, že se podařilo sesbírat všechny kusy, byl hráč odměněn bonusovou misí. Celkem tak mohl projít skrz 22 misí včetně dvou tréninkových.

Stejně jako předchozí díly byla i Commandos 2 pro PC velmi dobře přijata a hodnocení se opět pohybovalo okolo 8 bodů z 10. To ovšem neplatilo pro verze na konzole Playstation 2 a Xbox, které získávaly o něco nižší známky. Bylo jim vytýkáno především mnohem krkolomnější ovládání, které činilo hraní velmi obtížným.

Commandos 3: Destination Berlin

Posledním díle RTT série byl Commandos 3 s podtitulem Destination Berlin. Zatímco předchozí dva, resp. tři díly byly velmi populární, Destination Berlin už se tolik hráčské přízni netěšila. Tento díl představil několik radikálních úprav, které změnily vyznění celé hry, ať už šlo o ovládání komanda, kde jednotlivé akce byly přesunuty do lišty na spodu obrazovky, využití batohu na pravé straně obrazovky pouze k otevírání inventáře nebo prakticky odstranění specializace jednotlivých postav zvětšením pole jejich schopností.

Jednotlivé mise byly nově rozděleny do tří kampaní s názvy Central Europe, NormandyStalingrad a na mnoha misích byl aplikován časový limit.

Dobová média narozdíl od prvních dvou dílů hodnotila hru spíše průměrnými známkami. Kromě nepříjemného ovládání hry byla kritizována délka misí a také nízké rozlišení hry, které nešlo změnit. Tímto dílem byla RTT série ukončena a na trhu se objevila také nepříliš úspěšná FPS hra s názvem Commandos: Strike Force.

Současnost – Commandos 2: HD Remaster

O tom, že i v dnešní době mají hráči o žánr RTT stále zájem, před několika lety potvrdilo vydání a nadšené přijetí hry Shadow Tactics: Blades of the Shogun, kterou můžeme považovat za duchovního nástupce série Commandos zasazenou do středověkého Japonska. Tento rok došlo k ozámení vydavatelem Kalypso Media, které nyní vlastní značku Commandos, vydání mj. HD remasteru druhého dílu ze série Commandos. Oznámení provázelo nadšení až do samotného vydání, kdy přišlo rychlé vystřízlivění.

HD Remaster obsahoval velké množství bugů, přísnou cenzuru nacistických symbolů a postrádal multiplayer.

Verze na konzoli Nintendo Switch láká na přepracovaný vizuál, upravené ovládání pro konzoli a všechny další prvky, které na hře máme rádi. Jak se port pro Nintendo Switch povedl, si brzy přečtete v naší recenzi.

consider be done

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Related Posts
Total
1
Share