Pokémon: Jak to všechno začalo?

Když se řekne slovo „Pokémon“, tak si každý z nás vybaví něco jiného. Někdo si vybaví hry, nad kterými strávil mládí, někdo svého oblíbeného pokémona, někdo zase turnaje, na které se usilovně připravuje, a někdo anime. Spoustu lidí si vzpomene na karty, které se zapálením sbírali a vyměňovali se spolužáky, a poslední čtyři roky je tu s námi Pokémon Go, což pro spoustu lidí představuje dlouhé procházky. Víte ale, jak to vše začalo? Víte, co nového nám přinesly jednotlivé generace her? Chtěli byste se dozvědět spoustu zajímavostí? Tímto úvodním článkem bychom chtěli zahájit sérii, kde se budeme dopodrobna zabývat generacemi Pokémonů a doufáme, že se díky nám dozvíte něco nového.

Začněme úplně od začátku. V roce 1965 přišel na svět Satoši Tadžiri, tvůrce Pokémonů. V dětství velmi rád sbíral všemožné brouky a nutil je proti sobě zápasit. Byl do svého koníčku tak zapálený, že ho ve vesnici všichni znali jako „Doktora Brouka“. S rozrůstáním urbanizace tohle už nebylo možné a Satoši nechtěl, aby budoucí generace přišla o možnost si vyzkoušet něco, co ho v dětství tolik bavilo. Roky utekly jako voda a objevila se nová vášeň: videohry. Trávil nad nimi tolik času, že málem nedostudoval. Po dokončení střední školy mu nabídli práci, kterou mu otec pracně sehnal. Jaké však bylo otcovo zklamání, když mu drahý syn oznámil, že pozici odmítl, aby se mohl věnovat tomu, co ho baví nejvíc: videohrám. Vybral si obor, který mu tohle umožňoval a nic mu v tom nemohlo zabránit. Vraťme se ale o pár let zpátky. Začátkem 80. let Satoši začal, spolu s přítelem Kenem Sugimorim, psát časopis o videohrách, který nesl název Game Freak. Uběhla nějaká doba a arkádové hry nebyly zrovna to nejlepší na trhu, tak si naši dva mladíci řekli, že je potřeba to změnit a od 26. dubna 1989 Game Freak už nebylo jméno populárního časopisu, ale malé videoherní společnosti. Vydalo se nemálo her, jako například Yoshi (u nás známá jako Mario & Yoshi), ale Satoši měl neustále na mysli to, kvůli čemu to vše začalo. O rok později, v roce 1990, předal Nintendu svůj návrh na hru, která by spočívala v chytání příšer a v soubojích, a kterou pojmenoval Capsule Monsters. Firma o něj neprojevila velký zájem, ale naštěstí tu byl Šigeru Mijamoto, jehož rozhodnutí mělo nějakou váhu, a myšlenka mu přišla velmi zajímavá. Po několika letech ohromného úsilí ze strany tvůrce Satoši Tadžiriho, ilustrátora Kena Sugimoriho a doposud nezmíněného zvukaře Džun’iči Masudy, Pokémon spatřilo světlo světa a 27. února 1996 se na japonském trhu objevily dvě zbrusu nové hry: Pokémon Red a Pokémon Green.

Příběh jako takový je velmi jednoduchý. Jste dítě, které se zrovna přistěhovalo na nové místo a máte za úkol získat osm medailí, které obdržíte poražením všech osmi gym leaderů. Gym leader je vedoucí “tělocvičny”, mistr a většinou specialista na konkrétní typ pokémonů. Jakmile je všechny máte, můžete se vrhnout na Pokémonní ligu, která představuje největší výzvu v regionu. Po cestě potkáte spoustu dalších trenérů, zločineckou organizaci, které budete muset zatnout tipec, a dost možná narazíte i na pokémony, které lidé znají pouze z legend. Když porazíte ligu, tak se stanete mistrem pokémonů a obdržíte tak titul nejsilnějšího trenéra široko daleko. Po celou dobu vašeho dobrodružství vás bude doprovázet váš starter. Ptáte se, co je to starter? Je to jeden ze tří pokémonů, kterého si vyberete na začátku hry. Na výběr budete mít mezi travním, ohnivým a vodním typem.

Přestože byla Pokémon velmi inovativní hra, která dokonce nutila hráče jít ven a měnit si příšerky s jinými lidmi, pokud chtěli mít kompletní Pokédex (seznam všech příšerek, jakási encyklopedie), zdaleka nesklidila očekávaný úspěch. Prodeje byly zoufale nízké, investované peníze se jim nevrátily a jakékoliv pokračování této ságy bylo naprosto nepředstavitelné. Nicméně se stalo něco, co zachránilo naše milované hry. Několik týdnů před vydáním přidali sto padesátého prvního pokémona. Důvod to mělo prostý: zůstalo jim volné místo na cartridge, které bylo potřeba zaplnit. Vzhledem k tomu, že od samého začátku neměli v plánu dalšího pokémona přidávat, nebyly k němu žádné informace a vědět o jeho existenci bylo prakticky nemožné. Po nějaké době se ale začali ozývat hráči, kteří čirou náhodou narazili na pokémona, ke kterému nebyl zápis v Pokédexu a nikde o něm nebyla ani zmínka. Podařilo se jim to pomocí různých glitchů nebo bugů ve hře. Prodeje začaly růst jak houby po dešti i díky záhadě obklopující tento případ. Časopis Koro Koro pak později potvrdil existenci 151. Pokémona: Mewa. Zároveň vyhlásili soutěž o 20 šťastlivců, kteří můžou poslat jejich cartridge a nechat si Mewa oficiálně odemknout. Obrželi několik desítek tisíc žádostí, což významně přispělo k tomu, aby se hra stala jednou z nejprodávanějších. Dalo by se říct, že to byli zrovna Mew a japonská posedlost sbíráním, kdo zachránili Game Freak před krachem. Když se po dvou letech hra dostala k nám do Evropy, Pokémoni už obletěli svět a byli všude. Měli jsme karty, anime, plyšáky, figurky, plakáty… Inu všechno, nač si vzpomenete. Satoši se dočkal zaslouženého úspěchu a mohl se své vášni věnovat dál.

Tolik na úvod, doufáme, že jste se dozvěděli něco nového, a pokud ne, tak alespoň že se vám článek aspoň líbil! V příštím díle pro vás rozebereme první generaci, což znamená, že se můžete těšit na hry Red, Green, Blue a Yellow.

Hraní zdar!

1 comment
  1. Jste nejlepsi! Paradni clanek a tesim se na pokracovani. Jsem skalni fanoušek takze jsem hral vsechny generace, proto se tesim na dalsi informace o hrach:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Related Posts
Total
1
Share