Krev, pot a pixely – kniha o tom, že vývojáři her jsou frajeři

Určitě znáte ten pocit, když se vám ve hře nedaří a není to vaší chybou. Když se propadnete texturou a prohrajete tak velmi obtížný bossfight, když hra spadne během kritického momentu, když nejsou dobře vyvážené síly a pistole nepřítele má větší poškození než vaše bazuka. Nebo když přijdete o celý save a musíte začít znovu. Snad každý z nás už někdy ve hrách zažil větší či menší chyby a jen málo z nás nezašlo pro nějakou nadávku na účet vývojářů. Málokdo si však uvědomuje, že vývoj her může být opravdu dřina, a i špatná hra si mnohdy zaslouží obdiv, třeba proto, že její vývojáři byli nuceni pracovat přesčasy skoro celý rok. Jason Schreier vyzpovídal stovky vývojářů z velkých i malých studií a umožňuje nám tak nahlédnout do zákulisí vzniku několika herních legend.

Vrchol umění

Že vývoj her není procházka růžovou zahradou jste možná tušili, možná pochopili z několika předchozích vět. Důvodů je hned několik. Videohra je totiž jako umělecké dílo na steroidech. Nejde jen o statický obraz nebo sochu. Nejde jen o hudbu. Jde o vše zároveň, v interaktivní formě, a to s tak dobře zvládnutou technickou stránkou, že se vše hýbe a funguje tak, jak má. Hru sice může udělat i jeden jediný člověk (a to dokonce skvělou a úspěšnou), na tříáčkové tituly je ale obvykle třeba tým stovek lidí, který obskakují účetní, uklízeči či správci sítě, aby se tým mohl plně věnovat své práci. To všechno vydavatele stojí spoustu peněz, naštěstí pro ně se dnes hernímu byznysu daří a velké hry už často vydělávají více než filmy.

Od plánu až do eShopu

Ve své knize nabízí Jason Schreier pohled do několika výrazně odlišných týmů, od jednotlivce až po obří studio. V každé z deseti kapitol si projdeme příběh jedné hry od prvních nápadů, někdy dokonce od vzniku vývojového týmu, až po výsledek úsilí vývojářů. Nás Nintenďáky asi nejvíc budou zajímat kapitoly věnované hrám, které vyšly na Nintendo konzole, tedy Stardew Valley, Shovel Knight, Diablo III a Zaklínač 3, který na Switch přijde na podzim. Neznamená to však, že by příběhy ostatních her byly méně zajímavé. Autor všechny informace získané z rozhovorů s vývojáři čtivě převyprávěl, takže se nebudete ani chvíli nudit a knihu přečtete takřka jedním dechem. Budete se zatajeným dechem hltat jednu stránku za druhou, dokud se nedozvíte, jestli byl Shovel Knight dokončen včas. Budete cítit únavu Erica Baroneho, když už několikátý rok svého života věnuje dokončení Stardew Valley a stále není u cíle. A budete držet palce CD PROJECT RED, aby se jim podařilo zapsat Evropu do historie RPG her. Pokud herní scénu sledujete, asi už víte, jak některé příběhy dopadly, o to zajímavější je však sledovat, že k neúspěchu mnohdy nechybělo mnoho. A zatímco některým studiím se na hře podařilo vyrůst, jiná zase byla po dokončení vývoje zavřena. Na skvělé čtivosti má samozřejmě vliv i podařený překlad, byť je občas znát, že překladatel se v některých oblastech herní tematiky neorientuje na 100 procent.

Závěrečný verdikt

Krev, pot a pixely přináší jedinečný vhled do strastiplného vývoje videoher a čtivou formou kniha informuje, že být herní vývojář neznamená si od rána do večera jen hrát. Odhaluje, jak může být prvotní myšlenka skvělé hry silnou motivací pro celý tým a také jak hořké může být zklamání, když se musí zahodit významná část práce. Jason Schreier dokáže naprosto brilantním způsobem zvýšit respekt nás hráčů (a kritiků) vůči práci vývojářů a také mnohé odradit či povzbudit k vývoji her. Ať už jste si někdy ulevili na účet vývojářů nebo ne, pokud máte hry rádi, tahle kniha by vám neměla uniknout.