První 3D Super Mario hra nás provedla komnatami hradu, druhá nás vzala na tropický ostrov a díky třetí se podíváme až ke hvězdám! Super Mario Galaxy spatřilo světlo světa poprvé v roce 2007, kdy vyšlo na Nintendo Wii a my si jej nyní po třinácti letech můžeme zahrát na Switchi kdekoliv a kdykoliv. (První část, třetí část recenze.)

Příběh začíná, když všemi známá a milovaná princezna Peach objeví stvoření jménem Luma. Ihned k sobě do Houbového království pozve svého několikanásobného zachránce, aby je oba mohla seznámit a rovnou se spolu všichni tři podívali na padající hvězdy během Hvězdného festivalu, který se slaví každých sto let. Parádní plán, no ne? To by ale nebyla správná hra, kdyby se všechno obešlo takhle snadno bez potíží. Náš oblíbený instalatér se ani nestihne pořádně poohlédnout po náměstí a už na království někdo útočí. Není to nikdo jiný než zlý Bowser se svou nebezpečnou armádou poskoků. Princezna Peach je s hvězdičkou Lumou unesena a je na nás, respektive na našem vousatém příteli, aby je obě zachránil.

Příjemně mě překvapilo, jak skvěle se mi hrálo v handheldu. Troufám si říct, že líp, než když jsem hrála původní verzi na Wii (u které si pamatuju, že jsem měla jisté potíže s ovládáním). A implementování dotykové obrazovky mi přišlo jako skvělý nápad. Neuvěřitelně mi to usnadnilo sbírání úlomků hvězd. Ty doporučuji sbírat ze dvou prostých důvodů. První z nich je ten, že za 50 z nich dostanete život navíc. Pokud vás tohle nepřesvědčilo, tak druhý by mohl. Když jimi nakrmíte nenasytné růžové hvězdičky (které jsem si dovolila pokřtít jako Otesánky), tak se vám otevře cesta do nové galaxie. A to za to stojí!

Též jsem si zamilovala různorodost tohoto dílu, která nezklamala. Prozkoumávat budete jak ledové, tak lávové planety, pouště, pláže,  podzimní les, včelí království, rajskou zahradu, planetu symbolizující krabici s hračkami, planetu obývanou duchy… Každý si tu najde to svoje. A pro případ, že by vám tohle všechno přišlo málo, bude vás přitom doprovázet hudba ze starších her této série, což mi přijde jako třešnička na dortu.

Jestli máte patřičné znalosti, rozhodně si přepněte jazyk na španělštinu. Roboti v ní totiž mluví s andaluským přízvukem. Pro neznalce – představte si hru, ve které všechny dialogy jsou psané spisovnou češtinou, a pak narazíte na postavu, která bude říkat „nésu si jisté“ místo „nejsem si jist“. Nicméně jsem přesvědčena, že to stejné udělali ve všech dostupných jazycích, takže pokud španělsky neumíte ani slovo, nemusíte se bát, že byste o cokoliv přišli.

Ať přemýšlím sebevíc, nenapadá mě nic, co bych této hře mohla vytknout. Grafické zpracování, hudba, příběh, obtížnost, ovládání, originalita planet… Vše mi přišlo vynikající. Dobře se mi ovládala, postavy měly hloubku, v žádný moment mi nepřišlo, že by se táhla… Možná bych si teda  mohla postěžovat, že hra neukládá životy (stejně jako Super Mario 64). Chci říct, když si hru uložíte a vypnete, tak po zapnutí budete mít vždycky pouze 4. Já už takhle přišla přibližně asi o 200 životů. Ale vzhledem k tomu, jak snadno a rychle se dají získat zpátky, neviděla bych to jako problém.

Abych to ukončila, rozhodně je to kousek, který stojí za to vyzkoušet. Pokud se vám líbilo Super Mario Odyssey, jsem si jistá, že z Galaxy budete úplně nadšení. A stejně jako u zbytku série, i tady si každý hráč najde to své. Bez ohledu na to, zda je mladý a nezkušený, nebo se jedná o hráčku, která touží po výzvě. Tímto se s vámi loučím a přeji hraní zdar!