Jestli je typ her, které mi v poslední době chybí, jsou to dobré lítačky. Nemyslím simulátory, ale něco trochu víc rekreačního, méně seriózního a více zábavného, třeba aspoň jako byly vesmírné bitvy ve Star Wars Battlefront II (myslím ten starý z roku 2004 bez lootboxů). Moje srdíčko tedy zajásalo, když jsem v jednom z videí, oznamujícím nadcházející hry zahlédl malé letadýlko. Mé nadšení maličko snížil fakt, že se jedná o explorační hru, i tak jsem byl ale zvědavý a rozhodl se letoun vzít na testovací let.
Vítejte v Inverse
Při spuštění nové hry vás přivítá stručné info o Inverse, světě, kde se jako energie používá vítr a kde kdysi dávno žili Ancients, tedy Pradávní, kterým se z Inverse nepodařilo v osudnou chvíli utéct. Po několika úvodních větách uvidíte obrazovku s nabíhajícím kódem, podobně jako bývá ve filmech a po vašem potvrzení se spustí simulace, tedy tutoriál. Ano, to není osobní letadlo, to je osoba, letadlo, to jste vy. Tutoriál vás krok po kroku provede ovládáním a po jeho dokončením začne úvodní rozhovor, nicméně pouze textově. Seznámíte se s Archeologem, který se vydal Inverse prozkoumat a při položení správných otázek se i dozvíte, co jste vlastně zač. Konečně můžete létat a postupně se seznamovat s principy hry. Hledáte a sbíráte relikvie, které donášíte na analýzu Archeologovi a snažíte se otevřít cestu do dalších místností. Aby hledání relikvií nebylo tak obtížné, budou se vám samy ozývat. Čím blíže jim budete, tím víc bude vibrovat ovladač, a navíc u toho bude i vydávat zvuky (vážně, ovladač vibruje tak, až vydává zvuky). Časem se naučíte i potápět a objevovat svět pod vodou a objevíte, že relikvie, co přinesete Archeologovi vám mohou odemknout vylepšení, včetně lepšího draku letadla, kterých je ve hře víc a můžete mezi nimi přepínat. Samozřejmě se jeden od druhého liší rychlostí, manévrovatelností a dalšími letovými vlastnostmi. Na své cestě také budete sbírat již zmíněný vítr ve formě bílých kuliček, který se hodí pro odemykání cesty i napájení upgradů. Abych se přiznal, místy mi InnerSpace připomínal hru forma.8, kterou jsem recenzoval minulý rok, tentokrát ale ve třetím rozměru. Obě dvě hry jsou konec konců explorační. Podoba je ale naštěstí jen místy a obě hry se od sebe liší, i když koho baví jedna, mohla by bavit i druhá.
Volný jako pták
Jakmile pochopíte základy hry, můžete se s vervou pustit do objevování světa. A že je na co koukat – vývojáři si připravili moc hezké fantasy prostředí. Dostanete se do několika oblastí/místností, která se každá nachází uvnitř koule. Můžete létat kolem dokola nebo se z jednoho bodu do druhého dostat tou nejkratší cestou. Kritiku si zaslouží zvolený perspektivní model, který, ač dobře reaguje na změny rychlosti, není úplně přirozený a chvíli trvá, než si na něj zvyknete. Kvůli němu občas bude déle trvat, než se zorientujete, čemuž nepomáhá ani nepřítomnost jakéhokoliv kompasu. Nelíbí se mi taky ne vždy vysoký framerate, na létání bych snesl vyšší. Co se mi ale líbí hodně jsou různé způsoby, jakými se dostat dál. Občas musíte nasbírat dost větru, jindy křídly přeřezat provazy nebo se prostě probourat. V tomto ohledu ale opět narážím na malý problém. Téměř v každé místnosti se ale nachází speciální úkol, bez nějž se dál nedostanete. Co ale přesně udělat většinou úplně nevíte, a tak jen bloumáte světem, sbíráte, na co narazíte a snažíte se objevit, co se po vás vlastně chce. Občas jde o provedení podobné činnosti vícekrát, což vám v hledání cesty moc nepomůže. Až po několika místnostech se pomalu začnete chytat a poslední část si možná podobně jako já budete užívat, protože budete vědět, co dělat. Míst k prozkoumání tu není málo a každé je v něčem jiné a každé má svoje tajemství. V každém z nich navíc máte volnost. Opravdovou volnost. Můžete si létat jak chcete, kam chcete, a navíc se i potápět do vody a objevovat relikvie na dně moří. Jak ale u exploračních her bývá v poslední době nepříliš dobrým zvykem, nemáte žádnou mapu pro rychlý přesun mezi jednotlivými oblastmi. Ačkoliv tady se mezi nimi dá pohybovat docela rychle, pořád je to trochu škoda, když se do jedné z nich chcete vrátit.
Nad horami i v tunelech
Protože prozkoumávání jako takové se může po určité době omrzet, nezapomněli tvůrci hry na variabilitu. Kromě zmíněné možnosti potápět se tak můžete prolétávat i sítí tunelů, proplétat se mezi jednotlivými kostmi mrtvého zvířete nebo se vyhýbat věžím s technologií Pradávných. Hra navíc není příliš dlouhá. I pokud se budete natahovat jako já s hledáním cesty dál, můžete ji dokončit za zhruba 6 hodin, což není až tak moc. Naštěstí se po dohrání můžete vrátit, abyste mohli najít všechny relikvie a odhalit všechna tajemství Pradávných, což určitě potěší completionisty. Při manévrování v různých omezených prostorách objevíte výhody a nevýhody různých draků svého letounu, ale také narazíte na ne úplně dobře udělaný model odrážení se. Při nárazu do jakéhokoliv objektu se odrazíte ne úplně logicky, občas se kolem něj budete různě motat, pokud se tak budete motat a bourat dále, objevíte se na místě, kudy jste do místnosti přišli. Je to škoda, na druhou stranu se s tímto problémem nesetkáte zas tak často. Switch se nicméně při renderování hry docela zapotí a funí o sto šest, jednou jsem se dokonce setkal i s pádem hry, zda kvůli přehřátí způsobeném současným hraním a nabíjením baterie, nebo jen softwarovou chybou, netuším.
Hra jako umění
Celá hra má specifický umělecký směr nejen ve vizuálech, ale i co se hudby a zvuků týče. Snaha evidentně byla o atmosférické zpracování a špetku tajemna. Hudba je ale příjemná a i zvuky, které vydávají kusy technologie ve vašem okolí, nebo vy sami jsou povedené a rozhodně do prostředí hry skvěle zapadnou, a to i ty, které slyšíte při pohybu v menu. Dobře udělané jsou i texty na obrazovce, které oproti jiným hrám nejsou ani v handheldu titěrné. Co se letového modelu týče, ten je poměrně vydařený, výtku si zaslouží jen směrovka, která je skoro jen pro parádu a v manévrování vám většinou moc nepomůže. Mechaniky driftu nebo přepnutí do vodního režimu ve vzduchu, a tedy volného pádu jsou plusem, stejně tak krátká stopa za křídly, která vám pomůže s orientací při otočkách o 180°. Co se týče celkového zpracování hry, mají autoři pochvalu. Nápad zpracovali dostatečně dobře a je příjemné hru hrát. Čekal jsem větší rozsah hry nebo třeba možnost po dohrání hry odemknout další místnosti, případně navštívit další svět, nic takového tu ale není, leda že by časem přibylo v updatu nebo DLC. S hrou tak nestrávíte až tak moc času a když už všechno konečně pochopíte, přijde konec. Na druhou stranu si ale myslím, že se k ní rádi čas od času vrátíte. Na odreagování po náročném pracovním nebo školním dni je opravdu skvělá a uklidňující. K dispozici jsou 3 savesloty, takže ani nebudete muset dělat nový profil v konzoli, což se cení.
Závěrečný verdikt
Ačkoliv není příliš dlouhá, InnerSpace má svoje kouzlo. Můžete tu objevovat hezké a zajímavé herní prostředí, poznat pradávnou civilizaci nebo se bavit sbíráním relikvií. Celkové zpracování hry je povedené, na odreagování po náročném dni je hraní opravdu příjemné. Potěší opravdová volnost i možnost popovídat si s Archeologem. Jedná se o hru, ke které se člověk rád čas od času vrátí, aby se znovu podíval do neobvyklého světa Inverse a třeba i sesbíral relikvie, které mu předtím unikly, i když hra má svoje mouchy. Se svými klady a nedostatky ale u mě InnerSpace má jedno velké plus – letadýlko.
Kategorie | Explorační | Hodnocení recenze |
Počet hráčů | 1 |
3,5/5
|
Vývojář | PolyKnight Games | |
Vydavatel | Aspyr | |
Jazyk | Angličtina | |
Cena | 499 Kč | |
Dostupnost | Nintendo eShop | Hodnocení PEGI 3 |
Datum vydání | Vydáno, 16. ledna 2018 |