Jets’n’Guns – Oldschool shoot ’em up

Asi každý máme pár nějakých srdcovek, ať už z dětství nebo klidně dva týdny staré. Dnes tu máme jednu moji, u které jsem se jako prcek na prvním stupni základky něco naseděl, a sem tam ji zapnu i dnes. Tehdy samozřejmě byla pouze na PC, takže se dnes podíváme samozřejmě na port.

Hra je klasickým zástupcem žánru “střel všechno, co se hýbe”, přesněji by se řeklo side scrolling shoot ’em up. Pro někoho možná překvapivá věc – je tu příběh. Nicméně pro gameplay není vůbec podstatný, ale jsou v něm schované různé vtípky od vývojářů a byla by škoda ho minout úplně. Je vám předkládán prostřednictvím načítacích obrazovek každého levelu. Pro úplnost tedy uvedu, že hrajete za bývalého vojáka, který po válce nemá co na práci, a tak plní různé kontrakty. Jednou se mu ozve jeho bývalý velitel (mimochodem sídlící na lodi USS Impotence) ohledně likvidace diktátora Xoxx a záchrany vesmíru. Vy tedy neváháte a skočíte do toho po hlavě jako (doplňte jméno vašeho oblíbeného hollywoodského herce). Časem se dozvíte, že musíte zachránit jistého profesora von Hamburgera a jeho vynález kvantového kanónu. Mimochodem, pro ilustraci humoru – profesor má dceru Erectu (hehe) a jedna z písniček soundtracku se jmenuje “Erecta ate my hamster” (Erecta mi snědla křečka), což už moc hehe zase není.

Co by to bylo za hru bez upgradů nějakého vybavení. Zde máte k dispozici loď, která má různé zbraňové sloty. Vaše první má pouze dva přední a bomby, jakmile dostanete pro záchranu vesmíru lepší, budete mít k dispozici i zadní střeliště a rakety. Zbraně jsou k dispozici rozličných druhů a velikostí – běžným kulometem/kanonem počínaje (všímejte si názvů zbraní) a různými elektrickými “výbojkami” konče. Po celou dobu lodi vás budou pronásledovat dvě klasiky – životy a něco, co vám brání v tupém držení střelby a lítání jak hadr na holi – v našem případě je to přehřívání zbraní. Zde zmíním možnost vylepšovat nejen již zakoupené zbraně, ale i loď samotnou. Například více štítu nebo lepší chlazení. U vylepšování zbraní musíte postupovat s rozvahou – je sice hezké, že budete mít v síle pět lebek (= maximální poškození), ale k ničemu vám to není, když u zahřívání máte pět plamínků – dáte dva pulzy a musíte chladit, mezitím vás boss rozstřílí na vesmírné smetí a křečkožravá dcera se tatíkovy záchrany nedočká.

Průběh hry je poté víceméně stejný se zbytkem žánru – ničením nepřátel získáváte skóre, které se převede na herní měnu, za kterou získáváte již zmíněná vylepšení. Co se týče ovládání, je dost možné, že si budete chvíli zvykat, přišlo mi takové… gumové. To je termín, který to asi nejlépe vystihne. V menu se dá pohybovat buď joystickem nebo ZR/ZL a šipkami, dotykové ovládání zde z důvodu pracnosti samotného portu nenajdeme. Dále se připravte na to, že si nevybíráte obtížnost a ta je tak nějak oldschool, takže vám to někdy pocuchá nervy. Ale pokud jste fanoušky rocku/metalu, budete se milerádi vracet – soundtrack je totiž úplně perfektní. Je od švédské skupiny Machinae Supremacy, kteří jejich žánr nazývají SID metalem – používají totiž staré čipy z Commodore 64. Když hra vyšla poprvé, byli kapela o pár singlech, možná jednom albu a tomuto soundtracku, teď už toho mají pravda více za sebou a spolupracují na soundtracku i ke dvojce, která je aktuálně v předběžném přístupu na Steamu a na Switch by se měla s určitým odstupem podívat také.

Závěrečný verdikt

Je-li něco vyloženě vhodného na handheld a hraní na cestách, je to tohle – má to skvělý soundtrack a zároveň se jedná o dobrou a vyváženou hru, takže máte dvě mouchy jednou ranou. Je pouze škoda toho ne úplně ideálního ovládání a absence dotykového v menu.