Monster Hunter Stories 2: Wings of Ruin – Jak vycvičit monstra

O sérii Monster Hunter se v posledních letech mluví čím dál tím víc, i díky nedávnému přírůstku s podtitulem Rise. A zatímco veteráni jsou ve svém živlu, pro nováčky může být dezorientující í demo. Naštěstí Capcom přispěchal se spin-offem Stories, jehož druhému dílu se v této recenzi budu věnovat.

Monstrum je kámoš, ne nepřítel

Příběh je asi takový, jaký lze od Japonského RPG čekat. Celý se točí okolo legendárního monstra Rathalose a jeho potenciálních schopnostech extrémní destrukce (odtud tedy pochází podtitul Wings of Ruin, což by se dalo volně přeložit jako Křídla zkázy). Svou postavu si můžete vytvořit sami a vybrat si můžete i pohlaví. Vaši roli coby pravnoučete legendárního jezdce to nijak neovlivní. Ta mimochodem může přinést mnohé otevřené dveře a vlohy, byť občas za cenu vysokých očekávání. Na výpravu za odhalením pravdy ale z vesnice jezdců nevyrážíte sami. Vystřídá se u vás několik společníků, a kromě nich vás bude provázet parta vašich monsties. Vzhledek k Japonským kořenům vás asi nepřekvapí, že tvůrci příběh místy natáhli o všechny možné detaily – tedy všelijaké úkoly a činnosti, které musíte vykonat pro jednotlivé spojence. Jinak by vám nepomohli nebo neposkytli potřebné informace. Zmínit musím i to, že na první díl tohoto spin-offu se zde přímo nenavazuje. To je dobrá zpráva, pokud jste jedničku nehráli (protože jste ji neměli na 3DS a na mobilu se vám ji hrát nechce). Přijít můžete maximálně o pár souvislostí a odkazů.

Musím chytit všechny!

Prvky otevřeného světa na toto RPG náramně sedí – ze začátku se nedostanete úplně všude. Jakmile však jednu lokaci navštívíte, můžete se kdykoliv vrátit, a to i pomocí rychlého cestování. To se náramně hodí, pokud se budete snažit posbírat všechna monstra nacházející se na daném místě. Pro jejich získání se musíte vypravit do doupěte monstra a ukrást si jeho vajíčko. O jeho vylíhnutí a správu se můžete postarat ve stájích, kde můžete také spravovat svoje monsties a svoji hlavní bojovou partu. „Přebytečná“ monstra odsud můžete posílat na výpravy, kde získají vyšší úroveň a přinesou vám předměty. Tady bych ocenil, kdybych tyto výpravy mohl spravovat odkudkoliv z menu hry, nejen ze stájí. Výběr vaší party je mimochodem velmi důležitý – jak kvůli schopnostem v soubojích, tak v terénu. Ve světě totiž můžete narazit na různé překážky, které překonáte jen se správnými monstry. Jde třeba o skákání, rozbíjení kamenů v cestě nebo plavání. Nelíbí se mi, že tuto schopnost může provést pouze monstrum na pozici 1 a u každé překážky ho musíte přepnout. I když vám přepnutí na správné monstie hra nabídne u překážky sama, zpátky na původní monstie už ne.

Trojúhelník to jistí

Ačkoliv jsou souboje tahové, snažili se je tvůrci udělat přeci jen trochu akčnější než u starých JRPG. Základní mechanikou je trojúhelníkový systém. Jsou tři hlavní typy útoků a schopností a každá jednu poráží a s jednou prohrává. Někdy volba typu nehraje roli – to když jdete proti nepříteli, který útočí na jiného člena party. Jakmile dva členové vyrazí proti sobě, správná volba je velmi důležitá, tedy pokud se chcete vyvarovat většímu obdrženému poškození. Výhrou navíc získáte body, za které můžete zahrát schopnosti a při jejich maximu můžete na své monstie nasednout a vyvolat speciální velmi silný útok. Každý nepřítel je také zranitelný na jiný typ zbraně, takže si musíte správně přehazovat podle potřeby. Vzhledem k tomu, že výměna zbraně vás nestojí tah, přijde mi tato mechanika tak trochu zbytečná. Souboje toho ovšem ukrývají daleko víc – třeba elementální útoky, které vám při použití správného vybavení/útoků mohou poskytnou výhodu či nevýhodu. Je tak výhodné se do každé oblasti správně vybavit. Každý útok má mimochodem speciální animace a obzvlášť ty speciální někdy připomínají šílené útoky z bojových her (sesype se na tebe vesmír, ale stejně ti ubere jen desetinku života). A ačkoliv dokáží být některé hodně vtipné nebo úsměvné, mohou být také nepříjemně dlouhé. Ještě štěstí, že jdou přeskočit a nechybí ani zrychlení animací souboje. I přesto dokáží být časté souboje s náhodnými „kolemjdoucími“ při delším souvislém hraní otravné. Obzvlášť pokud je porovnáte s vynikajícími boss fighty v příběhu, které jsou i při využití stejného systému o mnoho zábavnější.

Pro zkušené i zelenáče

Na Monster Hunter Stories mě opravdu zaujalo, o jak komplexní hru jde. Prakticky u všech mechanik můžete jít hodně do hloubky, než narazit na úplné dno. To ale neznamená, že na dno jít musíte. I naprostí nováčci do žánru si mohou užít spoustu zábavy aniž by museli studovat mechaniky a pečlivě plánovat každý svůj krok, byť za cenu lehkého grindu. Jde o poměrně vzácnou rovnováhou mezi komplexností a přístupností, což si zaslouží pochvalu. Vývojářům se také skvěle podařilo zmáknout „chytlavost“ hry. Obzvlášť když se dostanete dál v příběhu, vždy bude co zajímavého dělat. Možnosti čítají například pokračování v příběhu, plnění vedlejších úkolů, získávání nových monsties nebo hledání předmětů na výrobu nové zbroje. Zkrátka jakmile začnete hrát, bude těžké hru odložit. Líbí se mi i některá vylepšení v menu, např. zvolit maximální množství či vzít vše. Ač by mělo jít o standard, ne všechny hry tyto možnosti mají. A abych nezapomněl, z grafiky mám tak trochu smíšený pocit. Všechny postavy a monstra mají vzhled blízký japonským animovaným filmům, zatímco svět místy působí jako rádoby realistické zpracování z dob GameCube – kdy se kvůli paměti musely místy používat textury s menším rozlišením. Mnohem víc by se mi líbilo, kdyby postavy i svět vypadaly trochu jednotněji. Co se mi u her tohoto typu hodně líbí, je i přidání co-op módů, v zásadě jde o společnou návštěvu doupěte monster, za jejichž dokončení získáte užitečné předměty. Jen škoda, že ve hře není lépe zpracované propojení se seznamem přátel, a tak jim musíte mimo hru poslat kód pro připojení.

Závěrečný verdikt

Monster Hunter Stories 2: Wings of Ruin
8 10 0 1
Monster Hunter Stories 2 je solidním RPG, které nabízí mnoho komplexních mechanik, ale zároveň stále zůstává přístupné zelenáčům. Gameplay je chytlavý, tahový soubojový systém je zajímavý i když mimo bossfighty dokáže být otravný a příběh je takový, jak se na Japonské RPG sluší a patří. I přes pár nedostatků v hratelnosti a drobných chybek jde o skvělý první kontakt se sérií Monster Hunter.
Monster Hunter Stories 2 je solidním RPG, které nabízí mnoho komplexních mechanik, ale zároveň stále zůstává přístupné zelenáčům. Gameplay je chytlavý, tahový soubojový systém je zajímavý i když mimo bossfighty dokáže být otravný a příběh je takový, jak se na Japonské RPG sluší a patří. I přes pár nedostatků v hratelnosti a drobných chybek jde o skvělý první kontakt se sérií Monster Hunter.
8/10
Total Score

Klady

  • Zajímavý příběh
  • Množství uníkátních monster k posbírání
  • Komplexní a přesto přístupné i začátečníkům
  • Chytlavá hratelnost

Zápory

  • Tahové souboje během procházení světem dokážou omrzet
  • Grafika postav a světa nesdílí stejný styl
  • Co-op nespolupracuje se seznamem přátel
  • Menší nedostatky v hratelnosti
Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Related Posts
Total
3
Share