The End is Nigh – Obtížná plošinovka, jak má být!

Před pár lety jsem nebyl velkým fanouškem plošinovek. Ale jednoho dne mi můj mladší bratranec řekl o hře Super Meat Boy, o její velké obtížnosti, skvělém ovládáním a zábavném efektu po poražení bosse, který vám najednou přehraje na obrazovce všechny vaše smrti. Super Meat Boye jsem si bohužel nikdy nezahrál, ale od pohledu se mi velmi líbila. Když jsem zjistil, že na Switch vychází hra The End is Nigh, která se Super Meat Boyovi velice podobala (na obou hrách pracoval tentýž člověk, Edmund McMillen), musel jsem si ji prostě zahrát.

Apokalypsa je prima!

The End is Nigh začíná dokonale. Protagonistou je přeživší apokalypsy, Ash, který streamuje svůj gameplay hry the End is Nigh. Ash je skvěle dabován (bohužel vzácně, příběh je v této hře vedlejší, ale k tomu se ještě dostanu) a vy ovládáte jeho postavu v jeho hře. Je to skvělý meta moment hry (Ash svůj gameplay jako správný let’s-player komentuje) a pokud jste dost zdatní, můžete hru skutečně poražením této stejnojmenné minihry porazit, nicméně většině hráčů (včetně mě) se tento úkol nejspíš nepodaří, takže hru prohrajete a Ashovi se hra rozbije. Ze zoufalství se Ash vydává na cestu do světa, hledajíc části těla, ze kterých by si mohl sestavit kamaráda.

Smrt všude, kam se podíváte

Jak už jsem zmínil, The End is Nigh je plošinovka. Ash prozkoumává velký 2D svět, ve kterém je každá obrazovka level.

Po smrti se vždy respawnuujete na místě, ze kterého jste do levelu vstoupili. A umírat budete často. U mnoha her tohoto žánru bývá smrt velice otravnou mechanikou. Musíte chvíli čekat, než se level znovu načte a kolikrát jste třeba byli i na jeho konci a po smrti ho musíte najednou přehrát znovu od samého začátku. V The End is Nigh tento problém není. Po smrti se vaše postava takřka ihned respawnuje bez dalšího načítání obrazovky, někdy tak rychle, že na obrazovce ještě vidíte zbytky vašeho předchozího těla. Díky tomu je smrt někdy i zábavná.

Smrt ani nezastaví průběh soundtracku. A ten je skvělý. Každý svět má svou vlastní melodii, která je tak chytlavá, že si ji budete i po dohrání prozpěvovat. Vždy dokonale vystihuje atmosféru světa a hře toho dost dodává. Silně vám doporučuji hrát hru s hudbou zapnutou, jinak se ošidíte o skvělý prvek hry.

The End is Nigh je velmi spravedlivá hra. Je sice náročná, ale každá prohra je kompletně chybou hráče. Obrazovka vždy zahrnuje celý level, takže od začátku víte přesně co vás čeká. Pocit frustrace v této hře není takřka vůbec, zato pocit úspěchu, který dostanete po poražení obzvlášť obtížné části hry, je veliký.

Překvapivě propracovaný příběh

A ovládání je dokonalé. Postava reaguje přesně, dopadne vždy tak, jak chcete a má i možnost zrychlit své pády, což se někdy může hodit.

Plošinovka není herní žánr zrovna známý pro svůj důraz na příběh. The End is Nigh mě však v této kategorii poměrně překvapil. Pochopitelně není příběh ve hře, která se může zcela oprávněně chvástat dokonalostí svých herních mechanik a ovládání, ale tato hra ho má skvělý. Postupně dostáváte předzvěsti velké tragédie, kterou Ash zaviní. Tyto předzvěsti vám jsou dávány postupně, po malých dávkách a pomalu. Spolu s postapokalyptickou vizáží světa se tím tvoří atmosféra údivu, neblahého tušení a zvědavosti, která vás požene dopředu i skrz side-questy této hry.

Ke hře se budete vracet…

Side-questy má tato hra 2: sbírání nádorů a sbírání herních cartrigí. Nádor je v jeden v každém levelu, nicméně můžete objevit skrytou místnost, ve které najdete „meganádor“, což vám dá pět nádorů navíc. V těchto tajných místnostech také někdy najdete již zmíněné herní cartridge. Tyto hry pak můžete hrát, vypadají podobně, jako ta minihra, kterou celá hra začala.

Závěrečný verdikt

The End is Nigh je dokonalá plošinovka. Má skvělé ovládání, skvělý soundtrack, pěknou grafiku a mechaniky hry jsou sestaveny způsobem, že i časté smrti dodávají na celkové zábavě hry. Díky krátkým levelům je hra skvělá na opětovné hraní a díky tajným místnostem se skoro určitě budete vracet k již poraženým levelům. Tato hra dokázala perfektně zachytit rovnováhu mezi velkou obtížností a zábavou, s vynecháním frustrace. Doporučuji ji úplně každému, kdo má rád plošinovky a pokud nejste fanoušci tohoto žánru, tak je právě tato hra tou pravou, která vás do žánru možná naláká.