Trüberbrook – Adventura, co není adventurou

Hned z kraje se musím přiznat, že point and click adventury jsou pro mě Achillovou patou a byť jsem jich samozřejmě pár hrál, není to žánr her, který bych vyhledával. I když rád se opakovaně vracím např. k Siberii. Když mi kolegové dali na recenzi Trüberbrook, absolutně jsem nevěděl, do čeho jdu. Titul jsem do té doby vůbec neznal, nevěděl jsem, co je to za žánr a ani zda vyšel na jiné platformy, popř. jaké má hodnocení. Dlouho se mi nestalo, že bych začal hrát něco, o čem jsem si předem nezjistil alespoň základní informace. Musím říct, že jsem z toho měl naopak radost a právě ono opravdu “čisté hraní” bez jakýchkoliv informací už dnes vidíme minimálně. Sami se zamyslete nad tím, kdy naposledy jste hráli jakoukoliv hru bez toho, aniž byste z ní viděli trailer, screenshoty, či mnou výše popsané. Rozehrál jsem tedy Trüberbrook s čistým štítem, a dohrál jej s pocity a názorem, že ne vždy je vše takové, jak se na první pohled zdá.

Po odehrání úvodu na benzínové pumpě, která slouží jako tutoriál k osvojení ovládání a zároveň vyřešení pár lehoučkých zádrhelů, aby slečna Gretchen mohla nadále putovat na své cestě, jsem byl příjemně naladěn a hlavně rád, že si po dlouhé době zahraji konečně nějakou klasickou adventuru a vystoupím ze svých vod, které v případě mých oblíbených žánrů pravidelně navštěvuji.

Příběh hry nás uvádí do roku 1967 a v roli mladého amerického fyzika jménem Hans Tannhauser přijíždíme do německého maloměsta jménem Trüberbrook. Hans totiž vyhrál v loterii výlet právě do Trüberbrooku – městečka, které již dávno ztratilo své kouzlo. Byla to náhoda, že právě on vyhrál? A proč právě do tohoto maloměsta? Čím je tak zvláštní? Je to ta krásná příroda kolem, nebo zde číhají jiná tajemství? Ihned v samotném prologu je jasně naznačeno, že nejde jen o náhodu a že právě Hans bude hlavním hybatelem děje, načež jasný náznak sci-fi prvků nám otevírá zajímavé možnosti, jakým směrem se bude příběh ubírat. A jak víme, v klasických adventurách má být příběh gró celé hry, obohacené o zajímavé dialogy, propracované postavy, tematické hádanky, práci s inventářem apod.

Bohužel, ve většině těchto věci Truberbrook selhává. Upřímně ani nevím kde začít, jelikož toho špatného je zde více než toho dobrého.

Začněme u samotné grafiky a její stylizace. Vývojáři se chlubí, že veškeré lokace jsou ručně vyrobeny, a poté přeneseny do hry, kde jsou přivedeny k životu. Nutno říci, že právě stylizace je to, co vás na hře zaujme jako první a když jsem hru viděl v pohybu, vybavil se mi seriál Wallace a Gromit. Abych byl přesnější – Trüberbrook na mě působil jako městečko Twin Peaks stylizované do seriálu Wallace a Gromita. Říkáte si, že je to šílená kombinace? Ano je, ale ve většině případů funguje. Jakmile budete ve hře navštěvovat venkovní lokace, jistá atmosféra a správně zvolené barevné spektrum vytváří krásné podzimní kouzlo, které se jen tak neomrzí. Bohužel povedená stylizace není vše a zde nastává první problém. Nevím, jak tomu je na PC, či jiných konkurenčních platformách, ale některé objekty jsou zde rozmazané a špatně rozeznatelné. Nemyslím tím pouze objekty v dálce, jako hory, odrazy v řece, oblohu apod. ale i objekty se kterými přímo interagujete, ať už jde přímo o položky, které se vám objeví v inventáři, anebo objekty, které si prostě chcete prohlédnout. Mám tím na mysli zejména malé objekty, jakými jsou např. potraviny na stole, pohozené věci pod postelí, obrazy na zdech apod.

U objektů a předmětu ještě nějakou chvilku zůstaneme. Co hra zcela postrádá, je práce s inventářem. Můžete si sice prohlédnout, jaké předměty vlastníte, ale bohužel si nemůžete zobrazit jejich popis a ani název daného předmětu. Co mě také zarazilo, byl způsob stylizace, který vývojáři vybrali pro jednotlivé předměty v inventáři. Je absolutně rozdílný oproti zbytku hry a chvílemi i matoucí. Párkrát se mi stalo, že jsem sebral věc válející se na zemi, která byla rozmazaná. Ta se mi přidala do inventáře ale s ikonkou, která mi osobně objasnění předmětu moc neulehčila. Ikonku lopaty, bot, sklenice jsem samozřejmě ihned rozeznal, ale u jiných předmětů jsem “pouze” tušil, ale nikdy si nebyl stoprocentně jist, o co jde, dokud předmět reálně nevyužil, ať už v rámci hádanky, nebo dialogu.

Kombinace předmětů, a tím pádem řešení hádanek/překážek, probíhá svým způsobem automaticky. Řekněme, že musíte vyřešit překážku, kdy potřebujete opravit šlapadlo, čímž se vám otevře nová lokace. Tak opravu šlapadla jednoduše provedete tím, že najdete příslušné předměty, přijdete ke šlapadlu, zmáčknete jediné tlačítko, které vám všechny sesbírané předměty spojí dohromady a hotovo. Ptáte se, kde je háček? Háček je v tom, že v klasické adventuře můžete většinu předmětů použít na jakýkoliv jiný předmět v inventáři, či objekt v prostoru, anebo předmět předat jiné postavě a hlavní hrdina vám buď řekne „Ne takhle to fakt nejde“, nebo kombinaci zvolíte správně a jdete o obrazovku dál. Jenže v Trüberbrooku až na pár výjimek budete valnou většinu předmětů používat pouze tam, kde vám vývojáři dovolí, což znamená, že pokud např. seberete šroubovák, hra vám jasně řekne, kdy ho smíte použit a kdy ne. Chtěli byste šroubovákem něco otevřít a přijde vám to logické? Tak tedy dojdete k onomu objektu a zjistíte, že to nejde, jelikož hra vám prostě příslušné využití předmětu, či jeho kombinaci s něčím jiným prostě nenabídne. Co tím chci říct, je že vlastně nemusíte ani moc přemýšlet nad řešením jednotlivých překážek, či hádanek. Pokud máte vše potřebné, jednoduše dojdete, kam potřebujete, zvolíte příslušnou předem nadefinovanou kombinaci předmětů a překážka vyřešena. Pokud by vám snad něco v inventáři chybělo, Hans vám sdělí, že něco chybí, vy to pouze dohledáte, popř. získáte od nějaké postavy a proces opakujete. Bohužel je hra díky tomuto prvku extrémně jednoduchá a i když je ze hry cítit, že vývojáři neměli v plánu vás na každé obrazovce brzdit složitou hádankou, tento prvek mohl být zpracován trošku tradičněji . Při hraní jsem opravdu zapřemýšlel jen u dvou (zato opravdu dobrých) hádanek, a ano jak jste si zřejmě správně domysleli, právě tyto dvě hádanky se obejdou bez práce s inventářem. Konkrétněji je popisovat nebudu, jelikož bych se dotkl spoilerů.

Ovládání také nepatří k těm nejpohodlnějším. Levou analogovou páčkou ovládáte samotného Hanse. V otevřených lokacích to není problém. Jakmile ale přejdete do uzavřených lokací, stává se z toho chvílemi horor. Postava občas na pohyb páčkou vůbec nereagovala, načež následně se točila na místě jako baletka a konkrétně v jednom případě, kdy scházíte dlouhé schody, budete ovládání proklínat, jelikož se postava stále zasekává a není vůbec čitelné, jakým směrem máte jít. Místo myši zde máte kurzor, který ovládáte pravou analogovou páčkou a ukazujete na jednotlivé předměty, načež dále volíte, jakou interakci provedete. Sebrání, prohlédnutí předmětu, rozhovor a jako poslední kombinace předmětů. Problém opět nastává v momentě, kdy je více interaktivních předmětů blízko u sebe. Kurzor mezi nimi buď přeskakuje, nebo se tak pevně drží toho prvního zvoleného, že na další objekt vedle se prostě nepodíváte do té doby, než s kurzorem neodjedete na opačnou stranu obrazovky, načež zahájíte pokus číslo dvě, a buď se trefíte, nebo ne. Po troše cviku už jsem s tím neměl tak velké problémy, ale stále to bylo chvílemi velmi otravné – kombinace interaktivního stolu, na kterém byly položeny další interaktivní předměty k prozkoumání, či sebrání – to je vražedná kombinace, při které jsem vývojáře proklínal.

Říkáte si – „Dobře, ale i přes výše zmíněné může mít stále hra dobrý příběh, skvělé postavy a dialogy. Jde přeci o adventuru a to je žánr, který ve vyprávění vyniká“. Tak bohužel i zde vás zklamu. Co zpočátku vypadá jako zajímavá dějová zápletka, se časem ukáže jako průměrná, chvílemi nelogická sci-fi pohádka, ve které ne vše dává smysl a ne vše je logické. Nepomáhají tomu ani dialogy. Ne že by byly vysloveně špatné. Ony jsou jen nezajímavé, nudné, prostě poslechnete si, co vám postavy poví, ale žádné emoce to ve vás nevyvolá. Jde pouze o souhrn informací, popřípadě úkolů, které vás posunou dál. Postavy jsou na tom stejně jako dialogy. Nudné, ploché, většinou bez emocí a bez pohnutek. Pokud je někdo zapamatovatelný, je to Hans, občas nějakou emoci projeví a jeho dabing není špatný. Jinak obecně dabing patří k průměru. Postavy právě jako Hans, nebo hospodyně Trude z tohoto průměru vyčnívají.

Jak vidíte, Trüberbrook jako adventura bohužel absolutně selhal. Většina věcí je zde průměrná, nebo podprůměrná a nepomáhá tomu ani fakt, že jsem se při hraní setkal s řadou technických chyb. Hrál jsem ve verzi 1.0, bohužel i tak se mi stávalo, že hra na Switchi v loadingu několikrát zamrzla a musel jsem hru restartovat. Mimochodem loadingů si zde taky užijete dostatek. Probíhají totiž při přechodu mezi každou lokací a animací. V mém prvním průchodu jsem dokonce nemohl v příběhu dál pokračovat, jelikož předmět, který jsem potřeboval k postupu hrou, prostě a jednoduše na daném místě nebyl a ať jsem zkoušel cokoliv, neobjevil se a já tedy musel začít hru hrát od začátku. Vtipné bylo, když jsem rozehrál novou hru tak hned v úvodní animaci na benzínové stanici jsem měl v inventáři předměty z předchozího průchodu. K tomu si připočtěte špatný framerate v cca 60% lokací a o průser je ihned postaráno. Technické chybky ve smyslu postava občas projde objektem, nebo že některé animace si opakovaly dvakrát za sebou – vem to čert, to jsou věci, které mají na hraní nepatrný vliv. Věřím, že tyto bugy a framerate jsou věci, které vývojáři opraví v budoucnu pomocí patche – já ale hodnotím hru v takovém stavu, v jakém jsem ji hrál a např. výše zmíněný bug, který mě donutil hrát hru od začátku, je věc, která by se ve finálním buildu objevovat neměla. Bohužel kombinace všeho výše popsaného dělá z Trüberbrook špatnou hru s nevyužitým potenciálem.

Závěrečný verdikt

To, co zpočátku vypadalo, jako fajn klasická adventura se zajímavou stylizací, se ukázalo jako podprůměrná hra s řadou špatných designových rozhodnutí a špatným technickým stavem. Snad si z toho vývojáři vezmou ponaučení a příští projekt dopadne o poznání lépe. Potenciál tam totiž je.