Před nějakou dobou jsme tu měli počin v podobě Assassin’s Creed: The Rebel Collection, která nám přinesla dva díly série Assassin’s Creed na Swítch – Black Flag a Rogue. Dnes tu máme, dnes už se dá říct klasickou, trilogii, která asi nejvíce sérii dostala do povědomí – Assassin’s Creed II, Assassin’s Creed: Brotherhood a Assassassin’s Creed: Revelations, kde se nám představí Ezio Auditore da Firenze a jeho asasínská rodina. Spousta z nás již měla tu čest na jiném herním systému, konkrétně já jsem celou trilogii přehrál několikrát na PC a je to tedy i verze, se kterou budu port srovnávat.
Předně bych mohl prásknout hned na začátku, že se jedná v podstatě o 1:1 port se všemi dobrými i špatnými vlastnostmi původních her a této stránce asi nemám moc námitek. Vývojáři přihodili ještě navíc pár “switchovin” – HD rumble a dotykové ovládání v menu, což je úplně super, jelikož z toho původního jsem rostl. Pokud si kolekci koupíte jako fyzickou, dostanete na cartridge pouze dvojku s anglickým dabingem, zbytek her a hlasů/titulků si budete muset stáhnout (asi 35 GB). A ano, titulky a menu jsou všude české (a italský dabing mají všechny tři hry!).
Z pohledu grafiky se port povedl. Žádné větší ústupky jsem nezaznamenal, tak jak si hru pamatuji, tak vypadá. Hry neprošly žádným “remasterem” nebo podobným procesem, pouze mi přišlo, že trochu poladili sytost barev. Tím pádem může někomu už dvojka přijít graficky nic moc z pohledu dnešních enginů, ale Řím v Brotherhood nebo Konstantinopol v Revelations, mmmm, bellissimo! Zároveň jsem si nevšiml nějakých závažných bugů (jako třeba že se nevykreslí postava pro quest),ani fps dropů nebo sníženého rozlišení v docku.
Jednotlivé mise, jejich náplně a celkový gameplay je také beze změn. Což znamená, že Brotherhood a Revelations můžou někomu lézt na nervy jistou repetitivností. Hlavní město každého dílu budete průběžně osvobozovat od uchvatitelů, zvyšovat vliv asasínů a provádět verbování do vašich řad. Osvobozování probíhá dobýváním věží, kdy je to v principu stále stejná písnička – dobýt, obsadit, udržet. Naštěstí je to dávkováno ještě docela rozumně, na rozdíl od množství dnešních her, kde je příběh v podobě pětiminutového filmečku a pak další hodiny stejné činnosti.
Ve všech hrách je potom jedním z dílčích cílů zisk über zbroje. Kvůli tomu musíte absolvovat pár misí v podobě jakýchsi bludišť s kopcem parkourových kousků k tomu. Zde bych se pozastavil a zmínil ovládání. Jestli jste se několikrát zabili, protože se ten blbec Ezio vrhnul rovnou k zemi místo toho, aby skočil na zeď vedle, radši si odpojte joy-cony a mějte konzoli zvlášť – je to úplně ta stejná hrůza. Pochopitelně nejhorší je v tomto dvojka, v Brotherhoodu se ovládání dočkalo příjemných zlepšení a v Revelations už se dá bez nervů používat. Moje dvakrát slepovaná myška by mohla vyprávět. Nicméně z pohledu kvality kompilace je to výborná s hvězdičkou.
