Furi – Název hry nelže

Miluji těžké hry. Pocit poražení těžké překážky je pro mě nepřekonatelný a díky tomu ve hrách často hledám výzvy. Jedním z nejlepších příkladů výzev v mnohých hrách jsou, nebo by měli být, bossové. Boss je ve hrách překážkou, jejímž poražením dokazujete, že jste se zlepšili a že máte na to čelit ještě silnějším soupeřům. To však nemusí nutně znamenat, že bossové jsou vždy na konci nějaké úrovně. Jsou hry, jako třeba Punch-Out, ve kterých musíte bojovat rovnou s bossy a postupně se tím cvičíte v reflexech až do posledního souboje. Jednou takovou hrou je Furi.

Silný začátek

Hra začíná dokonale. Hrajete za vězně ve vězení, které má obranu, o které si Alcatraz může jen nechat zdát. Dozorci zde jsou brutální a vězně běžně týrají. Vaše postava je skoro zlomená, když tu vás přijde vysvobodit Ravio ze hry The Legend of Zelda: A Link Between Worlds. Ve skutečnosti se mu říká The Voice, ale oblečení má s Raviem tak podobné, až je Ravio od něj téměř neodmyslitelný.

Hned jak uniknete ze své cely jste napadeni vašim bývalým dozorcem a tyranem. To je tutorial hry. Celý první souboj je na tutorial poměrně obtížný, ale je dobře, že není lehký. Skvěle vám totiž ukáže, co vás ještě čeká.  

Všeho moc škodí…

Furi je kombinací střílečky a bojové hry. V zápasech máte vždy 2 typy soubojů, ve kterých se právě tyto dva žánry střídají.

Ve fázi střílečky hlavně musíte uhýbat soupeřovým střelám (bullet hell) a do toho ho dostatečně krát sami střelit. Hra má dva typy střel, standardní a silnou, přičemž silnou musíte nabíjet. Jakmile jste soupeři ubrali dostatečné množství životů, přejdete do další fáze bitvy

V bojové fázi využíváte váš meč. Jde zde hlavně o vaše rychlé reakce, protože musíte odhadnout typ soupeřova útoku a podle něj včas zareagovat. Někdy třeba musíte soupeřův útok countrovat a jindy se mu zase musíte vyhnout. Tuhle fázi bitvy považuji za nejobtížnější, protože kolikrát je obtížné rozeznat rozdíly mezi chováním soupeře před jednotlivými útoky. Samotné útoky často také mají různé barvy, které si mohou bít velice podobné.

Bitvy jsou poměrně dlouhé. Soupeř má hodně životů a každý život má víc fází souboje. Když uberete soupeři život, vaše HP se doplní, takže souboje jsou spravedlivé. Problém je, že fáze bitvy jsou příliš dlouhé. Tento problém je hlavně vidět ve střílecích fázích. A to, že je hra spravedlivá, neznamená, že nebudete umírat. Takže po prohře musíte začít od první fáze, což vede k dalšímu dlouhému úsilí dostat se k vašemu předchozímu místu zániku.

Dalším problémem v bitvách přichází jako důsledek vizuálního stylu hry. Hra je krásná, obzvlášť během cutscén, ale v bitvách se vám různě mění prespektiva a barvy soupeřových útoků někdy vaši postavu takřka pohltí, takže je obtížné ji identifikovat.   

Prázdnota světa

Vaším cílem je uniknout z vězení, ale na to musíte nejdřív projít jednotlivými vrstvami cel. Na každé vrstvě vás čeká jeden boss. Příběh je dobrý a nápad je to skvělý. Problémem je, že nepřecházíte plynule z bitvy do bitvy, jako třeba ve hře Punch-Out, ale místo toho musíte projít několika obrazovkami světa. Svět je po vizuální stránce nádherný a vybízí k průzkumu, nebo lehkému luštění nějakých hádanek. Bohužel tomu tak však není. Furi má krásný prázdný svět. Vaše postava chodí pomalu a perspektiva hry se různě mění, podle vaší polohy. A s náhlou změnou perspektivy se vám také změní ovládání. Je to celé velmi otravné. Naštěstí hra nabízí možnost změnit chůzi na automatickou, ale stejně je to nejen ztráta času, ale i ztráta příležitosti na vytvoření něčeho, co by hru mohlo výrazně zdokonalit. A to je nakonec snad ještě horší.

Kromě prázdného světa je Furi i hrou krátkou. Má pouze 10 bossů. Ve srovnání s mnohem starší hrou, jako byl třeba první Punch-Out, ve kterém bylo soupeřů 14, je to celkem nízké číslo. Pravda, každý z bossů ve hře má velmi dlouhý souboj. Nicméně to je spíš problém, než výhoda. Pocit poražení kteréhokoli z vašich soupeřů v této hře je sice skvělý a zasloužený, ale koho bav

í pořád dokola hrát ty samé fáze bitvy? Zápasy by měly být obtížné, férové a krátké. Díky tomu by ve hře mohlo být více nepřátel a souboje by se nemohly stát nudnými, protože byste měnili častěji soupeře. Ale ve Furi tomu tak není, pokud jste na soupeři zaseknutí, zvykněte si na ty samé útoky, které se nestanou lehčími, ani po hodinách hraní.

Závěrečný verdikt

Furi je krásná a spravedlivá hra, která však má nezanedbatelné množství nedotažených nápadů. Souboje můžou být zábavné, ale na příjemný zážitek jsou příliš dlouhé. Naopak množství bossů je příliš malé. Svět mimo zápasy je krásný, ale je prázdný a zbytečný. Vizuálně je hra velmi povedená, ale vizuální efekty zároveň někdy překážejí při soubojích. Od této hry můžete očekávat výzvu, která je spravedlivá, ale díky protáhlým soubojům někdy až nezábavná. Chvíli ucítíte nával adrenalinu, ale po mnohých pokusech porazit určitou fázi bosse bude hormon pryč. Pokud milujete výzvy, tuto hru si užijete, ale pro tradičnější hráče bych Furi nejspíš nedoporučoval.