Shining Resonance Refrain – Ohraná, ale skvělá, písnička

Před pár týdny vyšla hra Octopath Traveller. Velmi jsem se na ni těšil a šlo o skvělou hru, přestože neobsahovala cutscény, které jsou s jejím žánrem dnes již téměř spjaté (moji recenzi na tuto hru si můžete přečíst zde). Měl jsem sice skvělý zážitek, ale ne tak tradiční, jaký bych normálně čekal od JRPGčka. Takže jsem se těšil, až si v blízké době zahraji typičtější hru tohoto typu a s vydáním Shining Resonance Refrain se mi mé přání takřka ihned splnilo. Jde však o dobrou vlastnost?

Kniha nebo hra?

V Shining Resonance Refrain hrajete za Yumu. Je to kluk s osobností Shinji Akariho z anime Neon Genesis Evangellion. Drží v sobě epickou sílu nejmocnějšího draka, která ho děsí, ale kterou musí zároveň využívat k ochraně svých přátel. Jak jsem již naznačil, nejde o nejoriginálnější osobnost postavy, nejspíš by se to i dalo označit za klišé. Podobně jsou na tom i ostatní postavy a vlastně i celý příběh. Opravdu máte při dialozích pocit, že se koukáte na průměrné anime.

A dialogů je ve hře hodně. Málokdy narazíte na skutečnou animaci a většinou vás i při nich čeká kopa textu jak z nějaké Visual Novel hry. Tím však nechci naznačit, že je tento dialog skutečně špatný, ale spíš, že vás vytrhne ze zbytku akce této hry. Jste v dungeonu a máte za sebou ohromný souboj proti bossovi, ještě ve vás pumpuje adrenalin, a tu přijde asi 10-15 minut čtení průměrného příběhu. Tato průměrnost se projevuje především velkým užíváním již zmíněných klišé a předvidatelností.

Propracovanost je v soubojích

Ale akce v Shining Resonance Refrain je skutečně skvělá. Souboje se odehrávají v reálném čase a vy ovládáte pouze jednu z vašich čtyř postav. AI těch, za které nehrajete, je poměrně dobré, i když někdy se stává, že jedna z těchto postav jen tupě zírá na akci před ní. Po chvíli si ale naštěstí vzpomene, že má bojovat a tyto momenty jsou spíše zábavné, nežli omezující.

Díky nutnosti reakcí na nepřátelské útoky, vašim vlastním protiútokům a bitvám ve 3D máte pocit, jako byste hráli chvilkami hru ze série Monster Hunter, což je celkem úspěch. Máte možnost vyhýbat se útokům od nepřátel a dokonce i využívat jejich slabin a kompletně jim odstranit jejich obranu.

Yuma se dokáže během zápasů proměnit v draka, což bitvám dodává další vrstvu hloubky. Když ale za draka hrajete příliš dlouho, začne šílet a útočit na vaše vlastní postavy. Spolu s touto přeměnou můžete také v bitvách možnost aktivace jedné z několika písniček, které vám přidají pro tento zápas do jejich dohrání nějaké dané zesílení. Zatímco hraje písnička, drak zůstává v klidu.

Skvělý je i přechod mezi koncem zápasu a otevřeným světem. Je naprosto plynulý. Místo, ve kterém skončíte po zápase je místo, kde se nacházíte po něm a mezi těmito dvěma fázemi není ani žádné načítaní.

Díky otevřenosti tohoto bojového systému je možné zabíjet i nepřátele mnohem silnější, než jste vy. A těch na mapě najdete mnoho, poněvadž se nepřátelům zvyšuje jejich level spolu s vaším a přibývajícími kapitolami. Obzvlášť nebezpeční jsou po hodinách pečlivého grindování velké příšery, jako jsou třeba draci, manticorové, nebo odrůdy Cthulhu. Tyto bitvy jsou však svou obtížností zábavné, jelikož máte vždycky šanci vyhrát, byť po několika hodinách surového boje.

Bohužel, takto kvalitní souboje jsou na Switch až příliš náročné a při hraním v handheldmodu někdy narazíte na zasekávání, obzvlášť při soubojích s velkým množstvím nepřátel.

Hloubku zde naleznete

Mapa hry je z velké části od dokončení tutoriálu otevřená. Některé její části jsou sice blokované již zmíněnými příšerami, které vám mají v dalším postupu zabránit, ale ty můžete buďto obejít, nebo porazit. Najdete však i několik míst, do kterých se podíváte až při příběhu.

Než se však pustíte do objevování tohoto světa plného nepřátel a pokladů, možná se vám vyplatí chvíli grindovat v samotném hubu hry (město Marga). Sice se vaši protivníci zesílí s vámi, avšak svou nově nabitou sílu zcela jistě taktéž pocítíte. Grindovat můžete v dungeonech, které se vám otevřou od třetí kapitoly hry a sám jsem je navštěvoval dost.

Grindování vám také zesílí zbraně a vztahy vašich postav. Každá zbraň má 30 levelů, které získáváte při boji a svou zbraň si můžete v Marze změnit (pomocí takzvaného „tuningu“) za jinou.

Vztahy mezi postavami jsou další skvělou částí této hry. Můžete si totiž zvolit z výběru vlastností u každé postavy jednu, na jejímž základě se změní dynamika mezi hrdiny. Postavy poté získávají díky svým vzájemným vztahům v bitvě různé bonusové schopnosti. Yuma s nimi může také chodit na rande, což jim dodá zase jiné bonusy. S bitvami narůstá úroveň těchto vztahů, což zvyšuje frekvenci těchto bonusů. Experimentovat s různými vlastnostmi postav bylo skutečně zábavné a jde o jednu z nejlepších částí Shining Resonance Refrain.

Další zábavnou funkcí ve hře je oblékání postav. Anime je nechvalně známé fanservisem a tato hra není žádnou výjimkou. Váš harém postav ženského pohlaví může jak po městě, tak v bitvách pobíhat v plavkách, školské uniformě či oblečení služky. Je to poněkud sexistické, jelikož mužské postavy tuto možnost nemají (mohou nosit jen oblečení celebrity nebo své hlavní), ale pravdou je, že je to jen další z mnoha klišé této hry. V tomto případě je však aspoň využito zábavně.

Po dohrání příběhu si můžete zahrát Refrain mode, kde na vás čeká pozměněný příběh, ve kterém se k vám přidají někteří protivníci z původního příběhu. Jestli vás příběh bavil, je to dobrý důvod, proč hru hrát znovu.

Závěrečný verdikt

Shining Resonance Refrain je krásným příkladem moderního JRPG, se všemi problémy a radostmi, se kterými je tento žánr spjatý. Má průměrný příběh a skvělý bojový systém, který je sám o sobě dostatečným důvodem, proč uvažovat nad koupí této hry. Jestli vám nevadí hry s dlouhými dialogy, vžité stereotypy z anime a dalších her tohoto žánru, čeká vás zábavný zážitek, který s radostí doporučuji.