Před několika málo dny se v brněnské pasáži Omega objevil prodejní automat. Na tom by asi nebylo nic zvláštního. Automat už ale výjimečný je. Z jeho boku se na vás usmívá žlutý Pikachu a dává tušit, že v něm nenajdete cukrovinky, kávu ani jiné osvěžující nápoje. Automat je totiž plný karet!
Hráči karetní hry Pokémon TCG tak mají příležitost nakoupit si doplňující balíčky, blistery, elite trainer boxy, ale i kusové karty nebo drobné příslušenství v téměr kteroukoliv denní dobu.
Za projektem Pokešihomat, jak se automat nazývá, stojí Ondřej Konečný, a já měl tu čest položit mu ohledně jeho dítka několik otázek.
Já: Ahoj Ondro, díky za tvůj čas. První věc, na kterou se rozhodně musím zeptat je, kde se vzal nápad rozjet projekt PokešihoMat? Plníš si fanouškovský sen nebo spíš zkoušíš vyplnit potenciální mezeru na trhu s pokémony?
Ondra: V první řadě bych Ti chtěl poděkovat za tento rozhovor i za to, že jsi byl jedním z našich prvních zákazníků PokešihoMatu a hned v první den spuštění jsi o něm dokonce natočil i video, byť ti booster s Vulpixem moc štěstí při rozbalovačce nepřinesl.
Bude to znít možná až trochu úsměvně, ale kdybys mne ještě před půl rokem požádal, abych Ti vyjmenoval jména alespoň tří jakýchkoliv Pokémonů, sotva bych ze sebe dostal jediné jméno Pikachu. Mě Pokémoni v dětství totálně minuli, spousta ze skalních fanoušků mne teď asi ukamenuje, ale já jsem svoji první kartičku s Pokémonem držel v ruce až ve svých 34 letech. Zásluhu na tom mají moji dva kluci, kteří si z tábora dovezli kupu Pokémon kartiček, samo sebou, že většina z nich byla fejkových, což jsem však v danou chvíli nevěděl. Po těch pár dnech, co karty jen tak bezprizorně ležely na stole, jsem si je vzal do ruky a začal je s drobnou kapkou nedůvěry víc studovat, načež manželka za kuchyňským ostrůvkem jen tak mimoděk prohodila, že tam kluci údajně mají kartu snad za dva a půl tisíce. V ten moment jsem okamžitě zbystřil a začal si hned o kartách zjišťovat bližší informace. Nedalo mi to a ještě ten samý den jsem se s mými kluky vydal do obchodu koupit pár balíčků, abychom porovnali pravé a nepravé karty, ale svoje hrálo samozřejmě i to vzrušení z případné dobré vytáhnuvší karty. Následně se však potvrdilo, že naprostá většina karet z tábora byla samozřejmě falešná a žádná hodnotnější karta mezi nimi bohužel není. Načež jsme z našeho třetího rozbalivšího balíčku v životě vytáhli rainbow Charizarda z Brilliantu, přeci jen kartu za oněch dva a půl tisíce. Byla to návnada, která se s železnou jistotou, jak jsem zjistil, staví do cesty všem začátečníkům a my jsme do této pasti jménem Pokémoni byli taktéž nemilosrdně lapeni.
Do dvou měsíců od tohoto momentu jsme s kluky sesbírali master-set Brilliant Stars a protože jsem byl odjakživa podnikavý typ, tak v průběhu podzimu se mi v hlavě zkrátka zrodila myšlenka na Pokémoní automat. Před Pokémony jsem měl hlavní oblibu v LEGO, které byť již v menší míře, ale stále sbírám a na rozdíl od Pokémonů mne dětstvím provázelo. Obecně mám rád zálibu ve věcech, které jednak obsahují prvek zábavy, prvek estetičnosti, prvek vzrušení a zároveň mohou mít i investiční charakter, což obojí, jak LEGO tak Pokémon kartičky tyto aspekty obsahují, nicméně ruku na srdce, Pokémoni jsou přeci jen krapet skladnější a méně náročnější na prostor než LEGO :).
Já: Gratuluji k Charizardovi! Taková karta dokáže zaháčkovat mnoho Pokémony nepolíbených a myslím si, že podobnou fází, jakou sis prošel ty, si teď prochází mnohem více lidí. Mě samotného provází Pokémoni od dětství, stejně jako LEGO, a za sebe musím říct, že jsem rád, že jsi zvolil pro svůj automat právě Pokémony a nikoliv stavebnice. Přece jenom prodávat LEGO z automatu by bylo mnohem náročnější a představovalo mnohem víc úskalí než kartičky. (smích) Nicméně věřím, že i realizace automatu s kartami se sebou musela přinést mnoho překážek. Třeba taková pomačkaná čokoláda tě asi zamrzí méně než pomačkaný Charizard. Jaká úskalí si musel s realizací automatu řešit?
Ondra: Děkuji a jen ještě taková úsměvná poznámka k to Zardovi – byl to vlastně první balíček, na kterém jsme si s klukama zkoušeli cardtrick. No nevěděl jsem ještě přesně, kolik karet se u jaké edice přendává, tak jsem místo čtyř karet přesunul do spodu balíčku karet pět a zbytek už si asi dokážeš domyslet (smích). Když se vrátím zpět k automatu, úplně na začátku jsem si myslel, že na tom nebude nic složitého. Seženu jakýkoliv starší, použitý automat za 40 tisíc z bazoše, naplním ho, někam postavím a začnu prodávat. Ono to tak jednoduché ale zase úplně není, pokud si uděláš jasnou představu, co by automat měl všechno umět a přemýšlíš například i o tom, jaká by měla být jeho uživatelská přívětivost. A přesně jak naznačuješ, hlavní prioritou pro mne bylo, aby byl automat vybaven výtahem. Není nic horšího, než když ti spadne balíček z metrové výšky do šuplíku, byť vystlaný molitanem, ale i tak může při pádu o něco zavadit a byla by škoda, kdyby ti z něj padla zrovna vzácná karta a měla natlouklý rožek.
Pro sběratele kartiček obecně je jejich stav velmi důležitý a jakýkoliv sebemenší defekt může srazit hodnotu karty o desítky procent dolů. Je to hodně podobné jako u lega, sběratel chce mít i krabici v TOP stavu, pokud si chce daný set uchovat na delší dobu jako investici. Určitě mi sám dáš zapravdu, že rozbalování Pokémon balíčků má své jedinečné kouzlo. Chtěl jsem docílit toho, aby i samotný nákup Pokémonů z automatu byl tak trochu zážitkem. A může nastat opravdu nespočet situací, které ti mohou ten příjemný zážitek pokazit. Ať už zmiňovaný pád balíčku z výšky, problematický posun zboží u spirálového systému (časté zasekávání, možnost skřípnutí apod.), nemožnost platit kartou nebo naopak hotovostí anebo porucha na stroji či delší dobu vyprodané zboží, o kterém bychom se nedozvěděli, pokud by automat nebyl vybaven internetem a vzdáleným přístupem, přes který vidíme stav stroje, veškeré prodeje a stav zásob v automatu online a můžeme pružně reagovat na potřebu doplnit vyprodané zboží nebo rychle zasáhnout v případě nějakého problému.
Nemůžu tedy říct, že bych musel v průběhu řešit nějaký velký problém nebo úskalí, spíš to bylo o tom si jasně říct a nadefinovat, jaký automat vlastně chceme, jak by měl vypadat a co všechno by měl umět. Technologicky a výbavou jsou už dneska ty stroje na velmi dobré úrovni, takže si v podstatě můžeš namyslet co chceš a to dostaneš.
Já: Když se vrátím ještě k předchozí otázce, nepředstavoval pro tebe problém ani zařízení prodejního místa? To je pro mě něco co, si představuji jako spoustu obíhání a papírování. (smích)
Ondra: Samozřejmě nějakou práci a úsilí to dalo zajistit vhodné místo, obešel jsem si pár nákupních středisek, která jsem si vytipoval a pak jsem kontaktoval vedení toho centra s možností umístění automatu. Někde se mi dostalo odpovědi, že prodejní automaty vůbec ve svém centru nechtějí, jinde zase, že není problém, ale byl by zastrčený někde v rohu obchoďáku, což jsem nechtěl. Nakonec jsem vybíral mezi dvěma až třemi centry a rozhodl se pro Omegu díky její dobré poloze v centru. Dohodli jsme se na ceně za pronájem, plácli jsme si, podepsali smlouvu a bylo.
Já: Investice do automatu musela být tedy asi značná, že? Každopádně musím potvrdit tvoje slova. Testovací nákup proběhl k mé libosti. Od platby kartou až po bezpečné doručení balíčku výtahem k otvoru. Všechny vychytávky včetně prvotního wow efektu na mě zapůsobily. Nicméně kladu si otázku, na koho má automat prvotně cílit? Myslím si, že uzpůsoben je tak, aby uspokojil i náročné hráče z pohledu zmíněných vychytávek, ale i nabídky. Nicméně myslím si, že odrostlejší nebo pokročilejší hráči budou volit konzervativní přístup k nákupu z hlediska cen produktů. Přeci jen ceny za některé z nich jsou trochu vyšší než v běžných eshopech. Jaká byla tvoje strategie? Cílit především na mladší hráče a náhodné kolemjdoucí, které zaujme především samotný koncept automatu nebo byl tvůj záměr jiný?
Ondra: Budu naprosto otevřený a řeknu, že pořízení stroje vyšlo na více jak 300 tisíc. Když k tomu připočtu ještě pojištění, nájem, počáteční pořízení zboží atd., tak v tom lítám přes půl mega a to jsem neprodal jediný balíček (smích). Investice tedy nejmenší nebyla a tímto ti vlastně odpovídám i na otázku co se týče nastavených cen. V žádném případě nemůžeš srovnávat ceny v automatu a ceny v eshopu, stejně tak, jako nemůžeš srovnávat ceny v kamenných pobočkách a ceny v eshopu. Eshop můžeš rozjet v podstatě z obýváku s minimální počáteční investicí, proto si můžeš dovolit nastavit nižší ceny. Ale nelze zapomínat, že jak kamenná prodejna, tak já musíme platit nájem za pronájem prostor, které jsou v řádech tisíců, ne-li desetitisíců, a něco tyto náklady pokrýt musí.
Čísla jsou zkrátka neúprosná a teď se nechci vůbec nikoho dotknout, ale pokud mi dokáže někdo poradit, jak lépe nastavit ceny s ohledem na výši investice a provozní náklady, velmi rád ho pozvu na pivo a proberu to s ním. Cenotvorbu jsem před spuštěním automatu řešil poměrně dlouho a nastavené ceny jsou ve většině případů stejné, ne-li nižší než např. v kamenném obchodě JRC, o hračkářstvích jako Bambule nebo Sparkys ani nemluvím, tam jsou ceny ještě daleko vyšší. Nehledě na to, že v automatu můžeš zakoupit také balíčky starších edic jako Evolving Skies, Brilliant Stars nebo i exkluzivní japonské boostery, které v kamenných prodejnách neseženeš vůbec. A jak sám zmiňuješ, při nákupu Pokémonů u pultu nebo při doručení balíčku z eshopu jsi ochuzen o onen jedinečný wow efekt, kdy ti balíček až k tvým “nohám” ladně a s veškerou grácií sveze výtah, takže to máš s trochou nadsázky řečeno “i se zážitkem” (smích).
Co se tedy cílovky týče, možná tě teď zklamu, ale na hráče a takové to tvrdé Pokémon jádro, které zmiňuješ, paradoxně automat vůbec necílí. Jasně, ze zajímavosti a zvědavosti si lidé z této skupiny třeba jeden, dva balíčky koupí, ale to bude nejspíš vše. Hráči a sběratelé jedou v Pokémonech “ve velkém”, vydávají za kartičky a balíčky nemalé peníze, tudíž kupují boostery po celých boxech, kde se samozřejmě dostaneš na daleko zajímavější cenu. Cílovou skupinou tak může být třeba maminka či tatínek jdoucí kolem automatu, který chce udělat radost své ratolesti zakoupeným balíčkem doneseným domů, babička, strýc nebo známý, který nestihl oslavenci koupit dárek nebo třeba turista, který si chce z Brna odvézt suvenýr v podobě Pokéballu. Nicméně asi se mnou budeš souhlasit, když řeknu, že Pokémoni jsou vlastně takový gamble. Legální gamble (smích). Takže když takový fanda Pokémonů dostane v neděli v devět večer absťák, ví kam v Brně zajít, aby uspokojil své potřeby (smích).
Já: S tím “legálním gamblem” si to myslím vystihl perfektně. (smích) Ten pocit z otevírání, byť jen jednoho balíčku, je nenapodobitelný a přesně jak říkáš, teď si svoji dávku pokémonů může dát každý témeř kdykoliv. (smích) Automat je v provozu sice jen krátkou chvíli, takže na takovou otázku asi ještě není pravý čas, ale přece jen se zeptám. Uvažoval si už i o rozšíření do dalších míst v Brně nebo třeba i na další místa v republice za předpokladu, že půjde o udržitelný business?
Ondra: Ano, o rozšíření určitě přemýšlím. Aktuálně jednáme o dodávce druhého stroje, který bychom mohli mít k dispozici teoreticky někdy začátkem února. Konkrétní umístění ještě nemáme, ale určitě to bude v rámci Brna a bude to nejspíš nějaké obchodní centrum, které bude lépe dostupnější autem než Omega. O další místa v republice si lidé hodně píší, takže bychom jim samozřejmě rádi vyšli vstříc, nicméně teď musíme nejdřív pár měsíců počkat, vyhodnotit prodeje a zjistit, jak sám zmiňuješ, zda to bude vůbec udržitelné a zda to bude dávat finančně smysl. Pokud se ukáže, že to byl krok špatným směrem, tak to vyhodnotím jako další životní zkušenost no a automat postavím dětem do pokojíčku místo skříně (smích).
Já: To je super, tak doufám, že to bude NC Královo Pole, ať to nemám daleko. (smích) Myslím, že kluci by si takový automat přáli mít v pokoji. Stále plný, a volné žetony za vynášení odpadků. (smích) Když už mluvíme o dětech, jak to tvoji kluci vnímají? Je to pro ně senzace, když se mohou pochlubit spolužákům, že automat je “jejich” nebo to vůbec nereflektují?
Ondra: Nech se překvapit, určitě o tom ale dáme dopředu včas vědět. Kluci jsou z automatu pochopitelně nadšení, pomáhají mi chystat balíčky a další zboží na doplnění, což je hodně baví. A také si i celkem zvykli, že se nám všude po bytě válí krabice se samými Pokémony a už ani tolik nežadoní, že si chtějí něco otevřít. Až budou na táboře plnit jednotlivé bobříky, toho za pevnou vůli už budou mít mnohonásobně a s předstihem splněného (smích). A ve škole se s tím samozřejmě už pochlubit zvládli, ale spolužáci jim to moc nevěří, což se ani nedivím (smích). Každopádně kluci i vidí, že je s tím nějaká práce, že to není jenom zábava, snažím se jim taky vysvětlovat, jak to chodí, že musíš zboží někde nakoupit, zaevidovat, vyskladnit, spočítat atd., tak věřím, že si z toho vezmou i něco užitečného do života.
Já: Je pěkné slyšet, že je do toho takto zapojuješ. Určitě to pro ně musí být zajímavé a rozhodně do budoucna i přínosné vědět, jak takový projekt může vypadat zevnitř. A když vynecháme tvoje kluky, jaké jsou ohlasy zvenčí? Potkáváš se s nadšením nebo i negativním přijetím automatu? Dostal jsi třeba i nějaké tipy na vylepšení?
Ondra: Ohlasy jsou z naprosté většiny velmi pozitivní, negativní odezvu jsem prakticky žádnou nezaznamenal. Možná jen hned první den po spuštění, když jsem stál u automatu a sledoval reakce lidí, tak sem tam zazněla od starších lidí důchodového věku věta ve smyslu “Co to tady zase postavili za blbost?”, ale tohle je samozřejmě potřeba brát trochu s rezervou (smích). Jinak tipy na vylepšení si zatím nevybavuji, že by nějaké přišly, ale určitě budu rád za jakoukoli zpětnou vazbu od lidí, co již měli možnost si automat vyzkoušet. A než vylepšení, tak jsme spíš museli řešit už jeden kuriózní případ, kdy nám paní strčila bankovku do otvoru na mince a zablokovala ho. Naštěstí se nám pak bankovku podařilo vytáhnout druhou stranou zevnitř stroje, ale člověk občas žasne, čeho jsou někteří lidé schopni.
Já: Ano, lidé nikdy nepřestanou překvapovat. Stejně jako ty s Pokešihomatem, což je zrovna ten dobrý příklad. Ondro, děkuji ti za rozhovor a přeji tvému projektu hodně zdaru a doufám, že někdy v budoucnu si třeba znovu popovídáme. Třeba o tom, jak se projektu daří. Otázka na závěr. Teď když už v Pokémonech lítáš až po uši, jaký je tvůj oblíbený Pokémon?
Ondra: Lukáši, díky za rozhovor a kdo dočetl až sem, tak klobouk dolů :D. Jinak všem fanouškům Pokémonů přeji šťastnou ruku při otevírání balíčků a co se týče toho oblíbeného Pokémona, Charizarda schválně neřeknu, protože toho mají v oblibě skoro všichni a už je to takové klišé, já jsem si hodně oblíbil létající trojici Articuno, Zapdos, Moltres.
