Exception – Futuristická překlápěná

Říkali jste si někdy, že byste se rádi podívali, jak to funguje v počítači, ale ne na té povrchní úrovni “grafika, procesor, paměti”, nýbrž na úrovni softwaru, procesů a vláken? V rámci příběhu futuristické plošinovky Exception budete mít právě tu možnost. Octnete se totiž v počítači staré paní, který byl napaden virem a na výše zmíněné úrovni spustil v podstatě armagedon. Vaším úkolem je převzít kontrolu nad obranným programem a zachránit “svět”.

Rozsekejte ty zlé roboty!

Přebíráte kontrolu nad postavou, která reprezentuje obranný software počítače, přičemž vašimi zbraněmi jsou světelné meče. Likvidace nepřátel probíhá klasicky jako v jiných plošinovkách pomocí různých útoků – v podobě švihu. S přibývajícími úrovněmi a vylepšeným programem se ale učíte nové útoky, respektive komba. Hra není úplně klasická “plochá” plošinovka, ale v určitých chvílích narazíte na chumel dat, který vám herní mapu otočí třeba o 90° doprava a stejný úhel nahoru a vy pokračujete na opačné stěně hranolu, než jste začali. Nepřátelé jsou různí – od všelijakých jednoduchých běhajících robotů až po sofistikované skenovací koule, které na vás vletí, sotva vystrčíte kousek bajtu. Způsob jejich likvidace se různí – roboty stačí sešvihat, nad koulemi už musíte trochu přemýšlet a závěreční bossové vám dají pořádně zabrat. Na různých místech jsou rozprostřeny i kusy dat, jejichž sbíráním urychlujete záchranu systému a vaše vylepšení. Nejlepší přirovnání mě napadá asi k peříčkům z Assassin’s Creed II – nutné to není, ale bonusy za to stojí.

Pixelyyy!

Teď ale musím trochu hodně zahejtit – ve výchozím stavu se skáče pomocí B. Vývojáři na to naštěstí mysleli a umožňují vám si základní ovládání přizpůsobit. Ovládání je potom už bez problémů, můžete si i nastavit jakousi odolnost postavy, podle které se vám pak přepočítává výsledné skóre a čas do žebříčku. Při skocích postava nedopadne jak přikovaná, ale má ještě lehčí “dokluz”, což není u skákaček neobvyklé, ale je třeba s tím počítat hlavně u některých překážek. Ukazatel životů byste ovšem hledali marně – s jejich úbytkem se vám začne rozpixelovávat obrazovka a nepočítejte s tím, že si chvilku oddychnete a ony se vám doplní – to lze jenom před bossem nebo restartem levelu, takže se vám hravě může stát, že budete vidět prd téměř od začátku úrovně. Jinak hra samotná má grafiku skvělou, to ostatně můžete vidět i na obrázcích.

Synťák sem, synťák tam

Jednu věc musím vychválit až do nebes, a tou je soundtrack. Jde o žánr synthwave, což znamená, že ne každému se musí líbit, ale každý musí uznat, že se k tomu kybernetickému/futuristickému tématu hry perfektně hodí. Není to tak, že by každý level měl svoji stopu, ale hudba se dynamicky mění podle situace a i když se po nějakém čase začne opakovat, není to vůbec protivné, na rozdíl od písniček v rádiu, co hrají třikrát denně…

Závěrečný verdikt

Hra je schopná vás pohltit i přesto, že příběh je ohraná klasika v kybernetickém kabátu, nicméně level design je výborný – různé překlápění herní plochy je schopné vás lehce potrápit a dodává hře na atraktivitě. K tomu připočtěme skvěle se hodící soundtrack, grafiku a máme tu adepta na perfektní hru.