Pokémon Brilliant Diamond – staronové dobrodružství v regionu Sinnoh

Tento rok byl pro konzoli Nintendo Switch charakteristický vydáním několika remaků populárních her. V létě to byla The Legend of Zelda: Skyward Sword HD. V říjnu pak mashup Mario Party her s názvem Mario Party Superstars. Konce roků jsou v Nintendo světě charakteristické vydáváním nových dílů her ze série Pokémon. Protentokrát tak dostali hráči a hráčky možnost vypravit se znovu do regionu Sinnoh v remaku her Pokémon Diamond a Pokémon Pearl vydaných v roce 2006 pro konzoli Nintendo DS. Držte si svoje pokébally a vzhůru za dobrodružstvím v Pokémon Brilliant Diamond a Pokémon Shining Pearl.

Lov začíná

Hned z kraje se přiznám, že hry Pokémon Brilliant Diamond a Pokémon Shining Pearl (dále jen Pokémon BDSP)jsou mojí první zkušeností se čtvrtou generací her. Nicméně díky zkušenostem s ostatními díly vím, že se drží staré, zaběhnuté formule podobně jako všechny včetně core dílu Pokémon Sword a Pokémon Shield. V Pokémon BDSP se tak hráč opět vtělí do role mladého trenéra nebo mladé trenérky pokémonů a vydává se na cestu skrz rozlehlý region. V tomto případě jde o region Sinnoh inspirováný druhým největším ostrovem Japonska – Hokkaidó. Region Sinnoh je opředený mnoha zajímavými mýty, které se váží ke stvoření světa a legendárním pokémonům Dialga, Palkia, Giratina a dalších. To je jedním z důvodů, proč jsem se velmi těšil, až je budu moct poprvé prozkoumat ve hře z blízka.

Jako obvykle si hráči hned z kraje hry zvolí svého startovního pokémona, seznámí se se svým kamarádem/rivalem a vyrazí k nejbližšímu městu skrz pole, louky, lesy, jeskyně a další terén. Čtvrtá generace nabídla klasické trio pokémonů Chimchar, Piplup a Turtwig. S pomocí svého nového pokémoního kamaráda se hráči prodírají vysokou trávou, chytají nové druhy pokémonů, zápasí s dalšími trenéry a také trenéry v místních stadionech a nakonec porazí elitní čtyřku, ty nejlepší trenéry v regionu.

Nebyli by to ti správní pokémoni, kdyby ve hře nebyli padouši. V regionu Sinnoh řádí Galakťáci (Team Galactic) a narozdíl od Rakeťáků, kteří chtějí ovládnout svět pomocí pokémonů, nemají tak přízemní cíle. Galakťáci vedení charismatickým vůdcem Cyrusem by rádi zničili svět a pomocí pokémonů Dialga a Palkia stvořili svět nový jako bohové…

Pokud tedy mají hráči nějaké zkušenosti s předchozími díly série, nebudou z hlediska herní náplně asi ničím překvapeni. Vše zůstalo věrné originálu – příběh i herní mechaniky, přesně tak, jak studio, které za remakem stojí, slíbilo.

Naleštěný region Sinnoh

Vzhledem k tomu, že jde o remake, dostaly hry Pokémon BDSP naleštěný, líbivý kabátek. Svět je plastičtější, detailnější i barevnější, zkrátka vypadá mnohem lépe, než jak by mohl vypadat na konzoli Nintendo DS bez toho, aby ztratil svoje charakteristické rysy. Zatímco se hráč se svojí postavičkou pohybuje a shlíží na krásy regionu Sinnoh z top-down pohledu a postavy, které míjí jsou vyvedené v miniaturním tzv. chibi stylu, v souborovém systému jde o 3D prostředí s detailními objekty pokémonů i trenérů, tak jak jsou hráči zvyklí z posledních dílů Sword a Shield. Kamera neustále střídá mezi různými pohledy a úhly na pokémony a trenéry a poskytuje poutavý pohled na zápas nebo lov pokémona.

Přestože jde o věrný remake 15 let staré hry, hráči se mohou těšit na moderní prvky známé z posledních dílů, jako je rychlý přístup k online funkcím, nápovědy k útokům a jejich efektivity a obecně také zpracování uživatelského rozhraní. Původní hra totiž využívala dvou obrazovek. V případě konzole Nintendo Switch si musí hráč vystačit jen s jednou.

Jak už jsem zmínil, všechny lokace vypadají velmi pěkně a především ty dynamické, jako jsou lokace s deštěm, ale hlavně se sněhem v okolí Snowpoint City, kde se postavička propadá do sněhu, zanechává za sebou stopy, které postupně mizí apod.

Nejen bojem je trenér pokémonů živ

Na začátku jsem mluvil o tom, že hra se drží zajetých kolejí a herní náplň je tedy jasná. Tedy chytat pokémony, bojovat s dalšími trenéry a čelit Galakťákům . Velmi mě ale potěšilo, kolik aktivit hra nabízí nad tento rámec. Za zmínku určitě stojí přepracované podzemí, ve kterém mohou hráči strávit hodiny hraním speleologické minihry, ve které s kladívkem kopou ve stěnách podzemí a snaží se objevit nejrůznější poklady dříve než se stěna zhroutí.

Mezi předměty se mohou objevit také vzácné fosilie, evoluční kameny a jiné užitečné objekty. Novinkou podzemí jsou speciální oblasti – tzv. hideaways, ve kterých lze potkat pokémony, kteří se na povrchu jen tak neobjeví. Přilákat určitý typ pokémona v těchto oblastech lze také dekorováním svého ukrytu zbudovaného v podzemí pomocí soch nalezených při vykopávkách. Podzemí tedy nabízí skvělý způsob, kde si mohou hráči odpočinout od postupu ve hře na povrchu nebo se vracet po dohrání hlavní linie a chytat další typy pokémonů. Skvělé je, že do podzemí se lze spustit i s dalšími hráči ať už lokálně nebo online. Zamrzí jen velmi omezená možnost interagovat s dalšími hráči.

Dalším druhem kratochvíle je soutěž koordinátorů pokémonů v Hearthome City. Podobně jako když se trenér snaží zlepšovat statistiky svého pokémona, aby byl co nejlepší v soubojích. V Super Contest Shows jde o to zaujmout porotou pomocí charisma pokémona v jedné z určitých kategorií. Pokémon se předvede se svým útokem, v rytmické hře a nakonec se ukáže, kdo je ten nejlepší koordinátor pokémonů. Zlepšovat statistiky jak moc je Pokémon cool nebo cute lze pomocí koláčků pečených z různých bobulí sesbíraných po světě. Ve hře byla zachována i minihra s pečením, nicméně tentokrát si bude muset hráč vystačit s analogovými páčkami. Jak jsem řekl, druhá (dotyková) obrazovka zkrátka na konzoli Nintendo Switch chybí.

Kromě těchto dvou velkým doplňkových aktivit se ve hře najdou i drobnější aktivity, které jsou spojené s lovem pokémonů. Lov Unownů, práce pro místní magazín, průzkum dříve nedostupných míst apod. Zkrátka hra nabízí dostatek prostoru a obsahu i po dohrání hlavní linie.

Najdou se i drobné nedostatky

Přestože si hraní Pokémon BDSP velmi užívám, narazil jsem také na nějaké ty chybičky. Nejzásadnější ale pro mě byl spawn pokémonů. V každém dílu se při střetu s pokémonem ve vysoké trávě ihned spustila animace a začal boj. V Pokémon BDSP se neustále stává, že při průchodu divokou trávou a střetem s pokémonem dojde před spuštěním animace k divnému záseku, když se postava zastaví a zhruba po jedné dvou vteřinách spustí animace. Stejně tak mi vadí, jakým způsobem se zasekává postava o okolní objekty. Mám rád, když postava při srážce s nějakým objektem klouže po jeho povrchu a posouvá se dál. Tady se dokážete zaseknout o každý neviditelný pixel stromu nebo jiného objektu. Ve výsledku jsou to drobné chyby, ale trochu narušují pocit z jinak plynulého chodu hry na všech úrovních.

Byl jsme také spokojený s tím, že hra využívá rychlé možnosti připojit se do online/local režimu pro souboje a výměny pokémonů. Samotné rozhraní je věrné originálu, což v tomto případě považuji jako zbytečnou snahu o zachovaní původních prvků. Komunikace s dalšími hráči je těžkopádná, výměny nejasné a za celých 60 hodin hraní se mi ani jednou nepodařilo vyměnit jediného pokémona, protože není možné dohodnout se s druhou stranou, co by si přála. Stejný problém je i při snaze interagovat s hráči v podzemí, jak už jsem zmínil.

Problém vidím také u obtížnosti. Zatímco průchod hrou lze hodnotit např. ve srovnání s dily Sword a Shield jako obtížnější a zajímavější. Souboje s trénery jsou kolísavé. Místy je souboj vyvážený, někdy směšně snadný. Především pokud hráč hodně grinduje ve vysoké trávě. Nakonec, ale to je vlastně pochvala nikoliv výtka, souboj s elitní čtyřkou je hodně velká výzva a hráč se bude muset hodně snažit.

Poslední výtky bych měl k přístupu k mapě. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně využívaný předmět je škoda, že nelze registrovat do quick menu a je třeba otevírat ji přes hlavní nabídku.